Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS).
Státu na pokrytí mimořádných výdajů v energetické krizi chybí podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla ještě 34 milliard korun. Jsou to účelová čísla, tvrdí akcionář ČEZ Pavel Grünfeld.
Loni skončil důchodový systém v dosud nejvyšším schodku – téměř 73 miliard korun. „Dnešních 73 miliard by okolo roku 2050 mohlo být až pět procent HDP – přes 400 miliard korun,“ varuje Mojmír Hampl.
„Podstatná část inflace byla doma upečená, uvařená a taky jsme si ji tady doma, tak říkajíc, snědli. Nesouvisela s tím, co jsme si přivezli ze zahraničí,“ vysvětluje ekonom Mojmír Hampl.
Inflace v zemích Evropské unie klesá, v Česku je ale stále téměř nejvyšší ze všech členských zemí. Podle ekonoma Mojmíra Hampla mohou za podstatnou část tuzemské inflace politické chyby.
Optimistické vyhlídky má i Česká národní banka, která začíná uvažovat o opětovném zvýšení úrokových sazeb. „Měnová politika má být vpřed hledící,“ říká ekonom Mojmír Hampl.
24:20
Praha||Tomáš Pancíř, fos|Ekonomika|dvacet minut radiožurnálu
„Opakuji, že problém naší země je strukturální schodek. Půjčujeme si na běžné výdaje, které vůbec nesouvisí se stavěním dálnic a zastavěním bezpečnější energetické infrastruktury,“ míní Hampl.
Ministerstvo spravedlnosti chce pracovní verzi návrhu probrat se státními zástupci, soudy nebo s politiky. Pokud bude na peněžitých trestech shoda, materiál by mohla v budoucnu projednat vláda.
Významná nerovnováha veřejných financí podle rady vznikla vlivem rozpočtově nerozvážných kroků učiněných hlavně v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje.
„Boj proti inflaci se nebude líbit nikomu,“ to je názor bývalého viceguvernéra České národní banky a člena Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Jak podle něj tedy bude muset boj s inflací probíhat?
Prakticky všechny ekonomiky světa zhoršují své výhledy kvůli válce na Ukrajině. Především ty evropské se musí vypořádat s umrtvením obchodu s Ruskou federací.
Vláda chce letos hospodařit s rozpočtovým deficitem ve výši 280 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo cílem vytvořit protiinflační rozpočet, který sníží zadlužení státu.
„V tuhle chvíli Česká republika nemá žádnou představu, jak by evropský cíl měla naplnit. Spolu s hnutím Greepeace jsme představili, jakým způsobem by se toho dalo dosáhnout,“ říká Anna Kárníková.
„Ministerstvo financí v obtížných časech, kdy je loď na rozbouřeném moři, neudělalo nic jiného, než že vypnulo kompas,“ řekl Plusu bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Uvedla také, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru.
Obce hospodaří dlouhodobě líp než vláda. Na krajské úrovni je to horší, na celostátní ještě horší, a vůbec nejhorší na panevropské. To jsou peníze, ke kterým se všichni chovají jako černí pasažéři.
Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je pro ukončení intervencí proti posilování koruny později než v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Takový postup by byl podle něj bezpečnější. Dosud členové bankovní rady ČNB opakovaně uváděli, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku.