V Česku je zhruba 900 tisíc zaměstnanců státní správy a veřejného sektoru. Proč by se zářijové navýšení platů mělo týkat jen asi poloviny? Jak zní vysvětlení vlády?
Netýká se to zdravotníků, učitelů a zřejmě ani policistů. Je to logické, protože v těchto sektorech běží separátní jednání.

Do konce roku by na přidání bylo potřeba buď 4,57 miliardy, nebo 6,53 miliardy korun podle toho, jestli to bude přidání o sedm, nebo deset procent. Ministerstvo financí ale argumentuje tím, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná. Z podkladů k návrhu není jasné, z čeho se má to přidání platit. Opravdu by se nenašly rezervy?
O tom velmi pochybuji. Rezervy v tuto chvíli nejsou. Letošní vývoj rozpočtu není úplně skvělý. Pokud do toho započteme i to, že loni koncem roku byly nějaké mimořádné příjmy a letos žádné nejsou, tak se letošní rozpočet vyvíjí hůř než loňský. A přitom by měl deficit být o 37 miliard níž než loni.

Je to opravdu rébus, před kterým stojí ministr financí Zbyněk Stanjura. Úplně hlavní priorita této vlády je dostat rozpočet aspoň pod Maastrichtská kritéria, tedy tři procenta HDP. V tuto chvíli určitě peníze nejsou bez toho, že by se nedodržely rozpočtové sliby, které vláda dala voličům i Evropské unii.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už od jara dostává požadavky vládních kolegů na navýšení letošních rozpočtů pro jednotlivá ministerstva. My sumy zatím neznáme, což je novinka. Celková suma dosáhla podle Deníku N 40 miliard korun. Ovšem Stanjura prý kolegům řekl, že nemají počítat s tím, že by se v rozpočtu ještě něco na letošek našlo. Znamená to podle vás opravdu i stopku pro plánované navýšení platu? Může si vláda dovolit nepřidat nic?
Pokud je pravda údaj 40 miliard, tak to je jenom z rozpočtu na příští rok. Zároveň jsou to požadavky, které se odhadují asi na 300 miliard do rozpočtu na příští rok. Takže je to trochu absurdní drama. Máme vládu rozpočtové odpovědnosti a všichni ministři chtějí zvýšit rozpočet.

Ostatně jako vždycky.
Ale nikdy to nebylo tolik. Vždycky šlo o řádově nižší částky. Sám ministr Stanjura, respektive vláda, se dostali do problémů. Před měsícem vláda schválila navýšení o dvě miliardy pro ministerstvo vnitra, tedy policisty a hasiče. Bylo to zakamuflováno, že to je na provoz. Ve skutečnosti šly peníze na platy. Takže je logické, že všichni ostatní se také hlásí. Najednou vidí, že vláda je ochotná ustoupit a o to je jejich tlak vyšší.

Na zvýšení platu hodně tlačí odbory, protože někteří státní zaměstnanci opravdu dostávají velice nízké platy, třeba zaměstnanci v kultuře. Část odborových svazů je navíc dokonce ve stávkové pohotovosti. Podle všeho by jim desetiprocentní navýšení platu přišlo přijatelné. Co se dá ze strany odborů čekat, pokud k tomu nedojde?
Může skutečně dojít k nějakému konfliktu. Je ale fakt, že odbory by si měly uvědomit, že vláda nemá kam ustupovat. Kdyby se debata o platech státních zaměstnanců rozšířila, tak by nemusela být pro státní zaměstnance úplně příjemná. Tam je totiž celá řada zajímavých rozměrů. Třeba to, že během vlády kabinetu Petra Fialy se zvýšil počet zaměstnanců ve veřejné zprávě o 57 tisíc, pokud máme tedy věřit Českému statistickému úřadu.

Pokud by se výrazně zvýšil počet zaměstnanců a ještě by se jim zvýšily platy, tak je to nebezpečné i z makroekonomického hlediska. Mohlo by to přispět k roztočení inflační spirály, jako se to stalo už při první velké inflaci. Myslím si, že vláda nemá kam ustoupit. Pokud tedy chce dodržet svůj hlavní programový slib a nechce zase dostat českou ekonomiku do větších problémů. Jestli budou odbory tlačit, tak nakonec můžou zplakat nad výdělkem.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít