Šestadvacet členských států vede proti Maďarsku řízení podle článku sedm Lisabonské smlouvy už od roku 2018. Zatím se ničeho nedobraly – zprvu proto, že se mohl maďarský premiér Viktor Orbán opřít o konzervativní polskou vládu, která čelila stejné proceduře. Po mocenském střídání ve Varšavě Maďaři o polskou podporu přišli, ale vlády ostatních zemí neměly dostatek společné vůle, aby řízení dotáhly do konce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Belgie navrhuje použít proti Maďarsku „atomovku“ v podobě pozastavení hlasovacího práva

Až nyní se vzchopila Belgie, momentální předseda Rady EU, a to necelý měsíc před tím, než ji v této roli vystřídá právě Maďarsko. Obává se, že  pokud se nic nestane, může Maďarsko v této roli unii vykolejit, poškodit její fungování nebo akceschopnost ve chvíli, kdy panuje značná globální nejistota. „Myslím, že musíme najít odvahu rozhodnout,“ řekla ministryně.

Základní smlouva o EU neumožňuje členským státům vyloučit toho či onoho člena. Nejtvrdší postih nabízí zmíněný článek sedm, pro případ trvalého porušování základních hodnot, jako jsou svoboda, demokracie, vláda práva a tak dále. V první fázi, která v případě Maďarska trvá již šest let, se zjišťuje rozsah a míra tohoto porušování.

Prodloužená ruka Putinova

Vlády členských zemí se pak musí jednomyslně usnést, že k němu došlo. O sankcích pak rozhodnou kvalifikovanou většinou. Nejtvrdší z nich je zmíněné odnětí práva hlasovat v Radě EU.

Znamenalo by, že postižený stát přijde o možnost spolurozhodovat. Ještě nikdy se to nestalo.

Samozřejmě není nikde psáno, že i kdyby Belgie nyní opravdu rozjela druhou fázi procedury, Viktor Orbán v nejbližší době tohoto „Černého Petra“ opravdu dostane. Lahbibová spíše jen zkoumá, jak budou ostatní reagovat.

Většina zemí EU s ní bude zajisté souhlasit, část však zřejmě vysloví obavy, že takové bububu Orbána posílí na domácí scéně a učiní ho ještě zatvrzelejším. Velkou neznámou je pak postoj slovenské vlády; premiér Robert Fico Orbána obdivuje a hlásí se k jeho metodám vládnutí.

Belgický návrh těsně před volbami je zajisté adresován také maďarským voličům. Jedině oni mohou vrátit Maďarsko do rodiny „normálních“ členů evropského klubu, protože z EU Orbán vystoupit nemíní. Budapešť je v těchto dnech oblepena plakáty, na kterých jsou volby do Evropského parlamentu líčeny jako volba mezi válkou a mírem.

Opoziční politikové jsou na nich vypodobněni jako služebníci Bruselu, kteří nesou šéfce komise Ursule von der Leyenové dary v podobě války, migrantů a genderové snášenlivosti. Značná část veřejnosti takovým nesmyslům zřejmě věří, protože Orbán má podle průzkumů nakročeno k dalšímu triumfu.

Uvidíme tedy, jak daleko se Belgičanům povede jejich záměr dotáhnout. Důvodů pro to mají dost. Orbán a jeho ministři systematicky vetují, blokují nebo brzdí rozhodnutí o protiruských sankcích, o uvolnění peněz pro Ukrajinu, o startu vstupních rozhovorů a podobně.

V poslední době zmařili i usnesení týkající se Gruzie či Arménie. Počínají si jako prodloužená ruka Putinova ruského režimu. Není divu, že jejich kolegům v Radě EU dochází trpělivost.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít