Budeme-li spekulovat, můžeme si snad dovolit říci, že ze sedmi možných kandidátů má největší šanci se dostat 18. února 2018 v Hradci Králové do čela sociálních demokratů Milan Chovanec, který byl blízko prezidenta po jeho druhé volbě.

Komentář Praha 8:58 17. února 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Šance možná mají i pánové Jiří Hamáček a Jiří Zimola. Všichni tři by rádi měli dobré vztahy s prezidentem a zároveň mimo Chovance ostatní dva uvažují o vstupu do koalice s trestně stíhaným Andrejem Babišem.

Prezident tvrdí, že na sjezdu příští týden nikoho konkrétně nepodpoří, ale díky tomu, že jeho frakce v ČSSD je dost silná, stačí, když jim doporučení pošeptá. Zřejmě si prezident myslí, že ze všech uchazečů na post předsedy je Chovanec nejrazantnější, a proto je taky jediný, kterého se Babiš, jak lze vyčíst z jeho rétoriky, bojí. 

V okamžiku, kdy by prezident podruhé jmenoval Babiše premiérem a on by dostal důvěru, a tím by ztratil na něj přímý vliv, byl by jistě rád, kdyby měl v ČSSD a případně i ve vládě,  silného hráče, který by Babiše korigoval. Zvláště Hamáček nevypadá na to, že by dokázal Babišovi, který chce mít silný tým, řádně oponovat.

Jenže podobně závažný problém tkví v tom, že strana nemá jasný program, na což upozorňují i šéfové expertních skupin a na řádné jednání o něm podle sobotní schůze vedení a ústředního výboru odsouvá strana, stejně jako definitivní rozhodnutí o spolupráci s ANO, až na další jednání přerušeného sjezdu.

V šachové partii

To bude příznivce ČSSD oslabovat stejně, jako je oslabuje strach z ANO, které vnímají jako silný monolit, i když zkušenost praví, že strany jednoho muže netrvají věčně.

Vzývání jednoty a konsenzuální technologie moci kandidáta Jana Hamáčka

Číst článek

Jako první se postavili proti Babišovi jeho europoslanci, protože z Bruselu lépe vidí, jak jeho postoje oslabují naše postavení v Evropě. Přidal se i populární primátor z Brna a s některými šéfovými kroky nesouhlasí i ministři Stropnický a Pelikán. Tento trend bude zřejmě pokračovat.

Víme-li ale, že demokracie dnes často nezačínají umírat kvůli násilí, kvůli státnickému převratu nebo vojenskému puči, ale na vyprázdnění pravidel a norem zevnitř států a někde dokonce i pomocí voleb, na kterých demokratický režim stojí, pak program by nemuselo být tak složité artikulovat: zvlášť kdyby pomohl sjednotit konzervativní a liberální křídlo. 

Jenže takhle se dnes ve straně neuvažuje, proto pro sociální demokracii představují největší nebezpečí sociální demokraté včetně pana Chovance, což moc dobře ví i prezident, kterého již jednou zradil.

V šachové partii, kterou ale hraje prezident s premiérem v demisi, který o něm v Evropě prohlašuje, že s ním nemá nic společného, se mu v tuto chvíli Chovanec hodí. To může podle jedněch vést k rozštěpení strany, jenže prezident by byl zase rád ten, kdo naopak dvakrát zachránil ČSSD. Teprve čas ukáže, jaký tah byl správný.

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít