Vzývání jednoty a konsenzuální technologie moci kandidáta Jana Hamáčka
Z hlediska programového, ochoty přilnout k vládě Andreje Babiše a přihřát si polívčičku dobrých vztahů s Milošem Zemanem je mezi favorizovanými kandidáty na předsedu české sociální demokracie opravdu rozdíl malý.
Jeden z nich, Jan Hamáček, ovšem vyniká co do schopnosti záhadným způsobem vyjít s každým. Jiřím Paroubkem počínaje a Bohuslavem Sobotkou konče. Tuto schopnost kombinuje se snahou nevyčnívat příliš z řady.
Názorové veletoče kandidáta Milana Chovance
Číst článek
Zároveň se jedná o politika, který je považovaný za stoupence progresivistického Sobotkova křídla a byl jedním ze signatářů dopisu českých ústavních činitelů adresovaných Číně.
Svůj podpis pod list zdůrazňující věrnost principu jedné Číny zdůvodňoval následovně: „Vy jste v situaci, že buď věříte našim profesionálům v diplomacii a řeknete ano, podepišme takové prohlášení, anebo podpis odmítnete a pak říkáte, že jim nevěříte.“
A dodal, že celá věc posloužila skupině bojující s prezidentem Zemanem. Ovšem pravdou zůstává, že v dané době svým podpisem pod list Číně popudil nejednoho občana, včetně levicových liberálů, jichž měl být Jan Hamáček deklarovaným reprezentantem i část poslanců, které coby předseda dolní sněmovny parlamentu také zastupoval.
Střet s rétory
Kromě této kontroverze se favorita na nového šéfa ČSSD dotkl také seznam Transparency International, podle nějž měl údajně lobbovat za zájmy Ázerbájdžánu. Jinak se jedná o politika, který přes deset let proplouvá stranickými i veřejnými vodami spíše hladce a jeho hlavní charakteristikou se zdá schopnost přizpůsobit se.
V těchto kulisách probíhá také jeho soutěž o šéfa naší nejstarší politické strany. Zatímco vůči statutárnímu místopředsedovi strany Milanu Chovancovi se Jan Hamáček vymezil například v dopise straníkům, který asi jen čirou náhodou unikl do médií snad dříve, než jej sociálně demokratická základna získala, Jiřího Zimolu zmínil jako možného místopředsedu.
Zde si opět vypomohu citátem, který vystihuje, jak a čím si Hamáček snaží své spolustraníky získat: „Strana by se měla po sjezdu sjednotit a ve vedení by měly být zastoupeny všechny názorové proudy. Jiří Zimola tam patří.“ Z daného prohlášení je možné vyčíst, že za největšího konkurenta Jan Hamáček považuje Milana Chovance, kterého označil za jednoho z viníků propadu sociálních demokratů v posledních volbách.
A to následujícími slovy: „Volebnímu klání předcházela špatně mediálně vysvětlená policejní reforma, která místo toho, aby ukázala naši schopnost úspěšně bojovat s organizovaným zločinem, vyvolala u části veřejnosti dojem přesně opačný. Od jejího silového prosazení důvěra v ČSSD postupně slábla.“
Jako programové priority ČSSD Hamáček vnímá „oblast zdravotnictví, zemědělství s úzkou vazbou na venkov, resort školství nebo místní rozvoj kvůli zodpovědnosti za bytovou politiku státu, kterou musíme pomoci nastartovat“. Tyto teze mixuje s údajnou schopností sjednotit různé názorové proudy, zachovat přátelský a důstojný vztah k prezidentovi republiky a ochotou poslat stranu do vlády bez své osoby.
Jan Hamáček se může jevit jako sjednocující postava momentální ČSSD. Na druhou stranu jeho nepřílišná dosavadní výraznost by se mohla projevit při střetu s rétory, kteří si servítky neberou. Ať už v ČSSD samotné nebo mezi politickými rivaly. I přesto je možné, že právě Jan Hamáček potvrdí na víkendovém sjezdu roli jednoho z favoritů.
Chudoba Čechy neohrožuje, špatná data a neřešení problémů ale ano
Julie Hrstková
Slovenský premiér není před volbami v Česku ani inspirace, ani strašák
Petr Šabata
V Německu možná nastupuje kabinet poslední šance
Robert Schuster
Výročí, na které slovenská vláda jaksi zapomněla
Kamila Pešeková