Schillerová a Havlíček připravili balíček živnostníkům
Živnostenský balíček pomůže všem malým a středním podnikatelům, oznámili dva vicepremiéři, ministr průmyslu Karel Havlíček a Alena Schillerová z financí.
Asi nebude daleko od pravdy hodnocení, že se v případě balíčku jedná o marketingový produkt, kterým chtějí představitelé vlády získat pozornost a pokud možno i sympatie jedné významné skupiny společnosti.
Tento balíček by měl malým firmám a živnostem pomoci od nadměrné byrokracie, tvrdí zástupci exekutivy, a v seznamu deseti opatření v zásadě shrnují všechno, co hodlá vláda ve vztahu k podnikatelům realizovat a co se dá prodat jako vstřícné opatření.
Často však jde pouze o deklarace nebo nevýznamné detaily, které obvyklou praxi příliš nezmění, jako je definice rodinného podniku, změny při nahlašování nové živnosti, vytvoření databází úředních formulářů a podobně. Významnější změnou je pouze zavedení tzv. podnikatelského paušálu, o kterém se mluví už dlouho. Ovšem spojení tři daňových formulářů do jednoho stejně velkou změnu nepřinese.
Zmínka o novém stavebním zákonu prezentuje menším firmám opatření, které ocení spíše velké podniky. V případě, že zákon začne platit, nebude to za současné vlády. Pro malé a střední firmy se tedy příliš nezmění a ministři se vlastně ani moc nesnaží, aby to tak vypadalo. Otázka tedy zní, proč vůbec tento marketingový krok podnikli.
Vylepšit svědomí či pověst
Skoro to vypadá, že chtějí utišit vlastní svědomí. Vlády průběžně od roku 2014 komplikují podnikatelům život novými byrokratickými předpisy, ze kterých jsou nejvýznamnější kontrolní hlášení a elektronické pokladny EET.
Ministr Havlíček vyjednal pro resort průmyslu dalších 400 milionů. Zvýší se i částka na výzkum
Číst článek
Ministryně Schillerová také při prezentaci živnostenského balíčku připomíná, že „na úspěšně položeném základním stavebním kameni, kterým je řádný výběr stávajících daní, nyní můžeme stavět vstřícné daňové prostředí pro osm milionů daňových poplatníků v této zemi“.
Jinými slovy, ministři nejdříve zavedli přísný dohled nad výběrem daní, dnes ale už všechno funguje, nikdo nepodvádí a neužívá tak neoprávněných výhod. Právě teď je tedy možné život živnostníkům usnadnit a odbourat všechny nepříjemnosti, které je odbourat možné.
Tato argumentace má slabinu v tom, že zmíněný „základní stavební kámen“ ještě položen nebyl, protože třetí a čtvrtou vlnu pokladen EET, která zasáhne větší počet živnostníků než první dvě vlny, dosud neschválil parlament a platit začne nejdřív napřesrok na jaře.
Ministr Havlíček i premiér Andrej Babiš rádi připomínají, že kontrolní hlášení ani EET nelikvidují malé firmy ani živnosti. Pravda ovšem je, že si nikdo nedal práci s tím, aby zmapoval dopady těchto byrokratických opatření. K dispozici jsou pouze data Eurostatu, podle kterých ubylo v maloobchodu a restauračním podnikaní za poslední čtyři roky skoro deset tisíc podnikatelů, kteří někoho zaměstnávali, což je šestina původního stavu.
Živnostníci bez zaměstnanců ubyli také v maloobchodě. Krám jich zavřelo deset tisíc, tedy necelých deset procent. Malých restauračních a ubytovacích provozů, které řídí živnostník bez zaměstnanců, je zhruba stejně jako před zavedením pokladen.
Snadno by šlo uzavřít, že živnostenský balíček má posloužit jako argument před schvalováním dalších dvou vln EET. Naléhavost proklamací přesto ukazuje, že může mít část pravdy také hypotéza o tom, že si vládní úředníci chtějí vylepšit svědomí či pověst v očích současníků.
Autor je komentátor serveru Echo24
Maďarsko omezilo ústavní práva. Je to zkouška před volbami, které by Fidesz mohl prohrát
Luboš Palata
Francie v čele Evropy? Jen pozor, aby nám nezpychla
Libor Dvořák
Řešení problémů s nelegální migrací není předvolební doba nakloněna
Petr Hartman
Česká muniční iniciativa zůstává majstrštykem české politiky
Jiří Leschtina