Poplatek za vypuštěné emise promítnutý do cen benzinu, nafty, uhlí a zemního plynu si nepřejí takřka dvě třetiny českých domácností. Ukazují to sociologická data, která jsme v Institutu EUROPEUM získali ve spolupráci s agenturou STEM. Existuje ale hned několik důvodů, proč je na místě nepopulární rozšíření emisních povolenek známé pod zkratkou ETS2 přesto zavést.

Komentář Praha 16:30 5. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je to podobné jako s daněmi. Snad nikdo je neplatí rád, trpíme je však, pokud je považujeme za přiměřené a chápeme jejich význam. Politici napříč vládou a opozicí se před blížícími se volbami teď předhánějí v kritice ETS2, o důvodech zavedení systému a přiměřenosti výše příplatku se toho ale mnoho nedozvíme.

Předně, sektor dopravy patří mezi hlavní zdroje skleníkových plynů, konkrétně je zodpovědný za čtvrtinu evropské uhlíkové stopy a v drtivé většině jde o emise ze silniční dopravy. Současně je to také jediný sektor, kde se objem emisí nedaří snižovat. 

Pokud platí, k čemu jsme se zavázali v Pařížské dohodě, prostřednictvím které Evropa tlačí na zbytek světa, nezbývá nám, než emise v dopravě zkrotit. A nejsme-li přátelé zákazů, je třeba ke změně chování motivovat cenou. 

Kdo bude topit uhlím, připlatí

Povolenky už 20 let fungují v průmyslových odvětvích, a to na principu, že znečišťovatel platí, a ten, kdo investuje do modernizace, je odměněn. Díky nim už Evropa snížila své emise o víc než třetinu, aniž by to poznamenalo hospodářský růst. Analogicky má fungovat ETS2.

Snížení emisí CO2 o 90 procent? Jsme proti. Důležité jsou ekonomické aspekty, řekl premiér Fiala

Číst článek

Kdo bude v budoucnu jezdit na naftu nebo topit uhlím, i když za to společnost nese náklady třeba v podobě extrémního počasí či zničených lesů, může v tom pokračovat, ale připlatí si.

Pokud se někdo naopak rozhodne investovat do šetrnějších metod, ušetří a stát mu dokonce finančně pomůže. Prostřednictvím Unie na to Česko konkrétně získá 50 miliard korun. Češi přitom o takovou podporu stojí, jak ukazují data.

Je třeba přitom poznamenat, že současný systém je neférový. Velká část českých domácností totiž už dnes povolenky platí, třeba v účtech za centrální vytápění, jen o tom možná nevědí, a ty ostatní s lokálním vytápěním jsou této zátěže ušetřeny, přestože znečišťují ovzduší stejně ne-li více.

Zdražování benzinu?

Jak velké zdražení se dá očekávat, je těžké odhadovat. Pokud by se povolenka pohybovala na úrovni měkkého stropu 45 eur, šlo by řádově o koruny na litr benzinu.

7:23

Brusel chce snížit emise o 90 procent. ‚Ale není k tomu dostatek informací,‘ tvrdí Holub z ministerstva

Číst článek

Agentura Bloomberg za krajní scénář považuje úroveň 150 eur, což by už mohlo být kolem desetikoruny na litr – mimochodem stále méně, než kolik už dnes platíme v každém litru benzinu na spotřební dani – ale to už je částka, která zejména nízkopříjmové domácnosti závislé na osobní přepravě bude bolet.

Netvařme se, že povolenky fosilní paliva neprodraží. Zdraží, je to jejich cílem. Zároveň existuje nemalá část společnosti, která si šetrnější prostředky dopravy a vytápění nemůže finančně dovolit. Nástroje, jak negativní efekty na nízkopříjmové skupiny obyvatel tlumit, má vláda plně v rukou.

Pokud se příští kabinet ale povolenky rozhodne bojkotovat, jak nyní opozice slibuje, o peníze na pomoc ohroženým domácnostem přijde, vystaví se riziku vysokých pokut a zdražení energií stejně nezabrání. 

Zdražovat se stejně bude...

Až systém spustí jiné státy – a naprostá většina z nich to plánuje, vyšší ceny se přelijí i k nám, jen navýšení zůstane prostřednictvím marží v kapsách obchodníků.

Dosluhující kabinet Petra Fialy z ODS se snaží v Bruselu dojednat úpravy, které by měly zlepšit stabilitu a předvídatelnost cen, což je o mnoho konstruktivnější přístup.

Vláda mezi členskými státy sehnala pohodlnou kvalifikovanou většinu, takže je možné, že se povolenky stanou v budoucnu společensky přijatelnějšími.

Šlo by rozhodně o úspěch. Řekneme si to ale jasně: Dokud platí mezinárodní dohody a dokud někdo nepředloží lepší alternativu, emisní povolenky tady s námi zůstanou.

Autor je zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít