Český stát tvrdí, že klima chrání dostatečně. V pondělí vyšla právní analýza, která zkoumá možnou trestní odpovědnost firem spalujících fosilní paliva v českém prostředí.
Světové ragby se připojilo ke sportovním organizacím, které se zavázaly, že budou chránit klima. Právě rozehrané mistrovství světa má přitom mezi významnými sponzory ropnou společnost.
V pondělí začíná summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli.
Evropa se poslední dny soustředila na to, jak prodloužit život autům se spalovacími motory. Přitom chce omezit vypouštění skleníkových plynů do atmosféry na polovinu do roku 2030.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
„Lidé na planetě budou potřebovat nějaké podmínky ke svému životu a je v zájmu nás všech, abychom si tyto podmínky zachovali, i pro naše děti. A o tom jsou klimatická vyjednávání,“ říká Jan Dusík.
Kasační stížnost na rozsudek, který státu nařídil do roku 2030 snížit emise, podávají i zástupci Klimatické žaloby ČR. Vadí jim, že městský soud neurčil datum úplné klimatické neutrality.
Londýn||Štěpán Sedláček|Společnost|Svět ve 20 minutách
Ochrana klimatu se na úrovni slibů začíná dařit. Analýza závazků ukázala, že kdyby všechny státy dodržely svá předsevzetí, lidstvo by dokázalo udržet úroveň oteplení těsně pod dvěma stupni Celsia.
„Pařížská dohoda je jedna z nejúctyhodnějších událostí. Že jsme byli schopni jako celá planeta něco podepsat,“ uznává ekonom ČSOB a filozof Tomáš Sedláček.
„Společnost se musí rozhodnout, že pro co nejrychlejší eliminaci emisí skleníkových plynů udělá všechno. Pokud to nebude priorita, tak se to nestane,“ kritizuje vlažný postoj státu Alexander Ač.
Zákon schválilo 119 poslanců včetně členů středopravicové opoziční Novozélandské národní strany. Opozice přitom původně návrh kritizovala kvůli plánované redukci metanu v zemědělské produkci.
Odtávání ledovce v důsledku klimatické změny může pro Venezuelu do budoucna představovat problémy s nedostatkem vody. Pravidelné letní tání je jejím zdrojem pro celou oblast.
Extrémní sucha, vymírání živočišných druhů nebo rychlejší tání ledovců. I to patří mezi důsledky globálního oteplení o dalšího půl stupně Celsia, které ještě svět může omezit za cenu velkých změn.
Americký ostrov Tangier se potápí a už za necelých 30 let může být neobyvatelný. Hostem pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus byl profesor Jeffrey Sachs z Kolumbijské univerzity.
Do Prahy přijela jedna z nejvyšších žen OSN. Zástupkyně generálního tajemníka OSN Aminy Mohammedové jsme se ptali na migraci, ochranu životního prostředí i genderové otázky.
Několik tisíc lidí v německém Bonnu demonstrovalo v sobotu za účinnější boj proti globálnímu oteplování. Učinili tak dva dny před začátkem konference OSN o ochraně ovzduší.
Přišly Spojené státy odstoupením od dohody o pozici lídra, nebo šlo o pouhé politické gesto Donalda Trumpa, které může naopak odhalit závažnost hrozby globálního oteplování? Odpovídají dva experti.
Vědci z MIT tvrdí, že americký prezident Donald Trump nepochopil jejich výzkum. Ve čtvrtek, kdy oznamoval odstoupení USA od pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015, z něj přitom citoval.
Státníci ze všech koutů planety vyjadřují nelibost nad rozhodnutím Donalda Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody. Svůj krok musel telefonicky vysvětlovat Merkelové, Mayové nebo Macronovi.
Americký prezident Donal Trump oznámil plán na odstoupení od pařížské klimatické dohody. Smlouva podepsaná 195 zeměmi je podle něho pro Američany neúnosně drahá.
Donald Trump oznámí, zda USA odstoupí od Pařížské klimatické dohody. Agentura Axios s odkazem na dva nejmenované zdroje v Trumpově blízkosti ale tvrdí, že prezident už se rozhodl od dohody odstoupit.
Představitelé téměř 200 zemí se v noci na sobotu v marockém městě Marrákeš dohodli na časovém plánu a dalších detailech naplňování pařížské klimatické dohody. Informovala o tom agentura DPA. Dvoutýdenní klimatická konference Organizace spojených národů tak skončila o téměř šest hodin později, než se původně plánovalo.
Klimatická dohoda dojednaná loni v prosinci v Paříži vstupuje v platnost. Ratifikovalo ji totiž více než 55 států, které produkují 55 procent globálních emisí. Dokument tak nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997. Schvalování pařížské dohody ale provázely četné spory. Finální dokument proto zahrnuje celou řadu ústupků.
Evropský parlament potvrdil ratifikaci pařížské klimatické dohody. Unie ji schválila ve zrychleném řízení bez předchozího souhlasu národních parlamentů. Úmluva o snižování emisí skleníkových plynů tak může začít platit pro celý svět. Přijetí oznámil předseda europarlamentu Martin Schulz.