Brusel chce snížit emise o 90 procent. ‚Ale není k tomu dostatek informací,‘ tvrdí Holub z ministerstva
Evropská komise ve středu navrhla nový závazný emisní cíl pro rok 2040. Během 15 let mají podle něj klesnout emise tak, aby byly v porovnání s rokem 1990 o 90 procent nižší. Nový návrh nemá podporu Česka, protože k němu prý není dostatek informaci. „V tuto chvíli to požadujeme po Evropské komisi dopracovat a do té doby je ta pozice negativní,“ řekl pro Radiožurnál Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí.
Jak Evropská komise dospěla k tomu novému cíli? Proč se mají snížit emise do roku 2040 právě o 90 procent?
Evropská komise argumentuje vědeckým poznáním. Je pravda, že klima se mění a globální teplota roste. Mimochodem v České republice dvakrát rychleji než celosvětově. Je potřeba si přiznat, že emise je potřeba snižovat.
Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Holubem, vrchním ředitelem sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí
Zároveň pro Evropu jako čistého dovozce fosilní energie je snižování emisí také odpoutáním se od závislosti na dovozech fosilních paliv problematických regionů. To je logika, kterou Evropská komise prezentuje. Nicméně konkrétní provedení je druhá věc.
Když mluvíte o konkrétním provedení, je už v tuto chvíli jasné, jakými cestami by Evropská komise k 90procentnímu snížení emisí do roku 2040 chtěla dospět?
Právě že není, a proto je pozice České republiky, že ten návrh odmítáme. Podle toho, co víme, tak to směřuje k návrhu na 90procentní cíl snížení emisí do roku 2040 s jistou flexibilitou mezi sektory a na tři procentní body možnost snížení mimo Evropskou unii, ale další informace k tomu nejsou.
Je to celoevropský cíl, ale není jasné, jak ty flexibility budou přesně vypadat, jestli tam bude nějaké rozdělení na členské státy, nemáme dopadovou analýzu ani na členské státy, ani po sektorech. Nemáme konkrétní návrhy financování té tranzice. V tuto chvíli to požadujeme po Evropské komisi dopracovat a do té doby je ta pozice negativní.
4:43
Když je 36 stupňů, vidím černé skvrny. Je šílené, že je kontroverzní řešit změnu klimatu, říká fotbalistka
Číst článek
Odpovídáte na to, na co jsem se chtěl zeptat. Těch 90 procent má být pro Evropskou unii jako celek. Kolik by to mělo znamenat pro Českou republiku, tedy v tuto chvíli není jasné?
To v tuto chvíli není jasné. Česká republika má svoje modelování jako podklad pro národní klimaticko-energetický plán, které směřuje na zhruba minus 83 procent v roce 2040. To je to, s čím pracujeme, ale už i těch 83 procent se zakládá na využití nových technologií, které zatím dostatečně nemáme, například ukládání uhlíku nebo využití vodíku.
Rámec pro tyto nové technologie a sektorovou analýzu, zejména pro těžký průmysl, pro sektory, kde je těžké snižovat emise, potřebujeme vidět.
Říkal jste, že pozice Česka je negativní, dokud nebudou dopadové studie, dokud nebudou další detaily. Ale premiér Petr Fiala minulý týden na summitu Evropské unie v Bruselu mluvil o tom, že Česko nesouhlasí s tím, aby si Evropská unie vůbec stanovovala další klimatické cíle? Proč?
Nejsem schopen předvídat pozici vlády. Ta pozice se schvaluje na vládním výboru pro Evropskou unii. Moje role je zjistit a vyjednat co nejlepší podmínky, mimo jiné i financování pokračování modernizačního fondu, pokračování fondu spravedlivé transformace a poté, až budou jasné podmínky, tak předpokládám, že vláda k tomu bude přijímat znovu pozici. Až bude vědět, co konkrétně přijímá.
Zásah do průmyslu?
Když mluvíte o své pozici vyjednat třeba i peníze pro modernizační fond. Máte v tuto chvíli představu, co by mohlo být z pohledu Česka realistickým cílem?
Je potřeba si říct, když se bavíme o cíli po roce 2030, to znamená k roku 2040, tak už se bavíme o snižování na posledních 20 nebo 30 procent emisí. Řekněme, že snížení prvních 70 procent emisí má známé náklady, má řadu přínosů, jsou to renovace budov, využití lokálních obnovitelných zdrojů nebo úspornější doprava.
Ale u těch posledních emisí to zasahuje nejvíc do sektorů, jako je ocelářství, výroba cementu, kde je oxid uhličitý produktem chemické reakce. A tam je potřeba se skutečně podívat, co ty sektory mohou udělat, jestli je pro to nastaven rámec a zajistit pro to financování. A pokračování modernizačního fondu, který je úspěšným nástrojem pro dekarbonizaci v této dekádě, se nám jeví jako vhodný nástroj, ale bavíme se o celém balíku flexibilit a podmínek pro období po roce 2030.
Dekarbonizace je jen nástroj. Konečným cílem je blahobyt lidí, říká exprezident Kostariky
Číst článek
Říkal jste, že v tuto chvíli je pozice Česka taková, že bez dalších podkladů jsme proti, když to zjednoduším. Máte zmapované názory dalších států, jak velkou podporu u jiných států ten návrh může mít?
Slyšeli jsme i od velkých států, jako je Francie, že bude složité jednat o cíli 2040. Je potřeba skutečně demokratický proces, aby se všechny země mohly vyjádřit, než se něco schválí v tom tzv. evropském klimatickém zákoně. Protože ten cíl je vepsán do evropského klimatického zákona, který platí celoevropsky.
Jsou naopak státy, které už i vlastní národní cíle mají nad rámec toho, co požaduje Evropská unie. Cíl odpovídá tomu, co má na domácí úrovni Německo. Předpokládáme proto, že Německo s tím souhlasit bude. Takže ta debata bude skutečně složitá.
A má to samozřejmě druhý aspekt. Ještě předtím potřebujeme vyslat na globální úroveň nějaký signál, protože snižování emisí má smysl, jen pokud je snižuje celý svět.
5:41
Dánsko našlo politickou shodu na rostlinné stravě. Spočítali ekonomické benefity, říká expertka
Číst článek
Může na to vyjednávání v rámci Evropské unie mít vliv to, že Evropa aktuálně zažívá vlnu veder, a také, že předsednictví EU se ujalo Dánsko, které klimatická opatření označuje za jednu ze svých priorit?
Tak určitě, Dánové jsou v tomto tématu kovaní. Sám jsem navštívil Dánsko a jejich ekonomika funguje při dekarbonizaci dobře, ale má samozřejmě jinou strukturu, než je ekonomika česká. To může mít jistý vliv.
Na druhou stranu oni musí být tzv. honest broker, to znamená férově dát prostor pro vyjednávání všem členským státům. A myslím si, že kultura v Dánsku je taková, že dánské předsednictví skutečně toto dodržovat bude. V to mám důvěru.
A samozřejmě, jak jsem říkal na začátku, změny klimatu postupují a jejich dopady se začínají projevovat už i ve středoevropském prostoru, v České republice, kde jsou relativně mírné.
Protože jsou samozřejmě regiony, kde dopady jsou a předvídají se a budou horší. Takže to je určitý signál, že je potřeba se snižováním emisí a s klimatickou změnou něco dělat. Ale je potřeba to dělat rozumně a zachovat si konkurenceschopnost průmyslu a dostupnost pro české domácnosti.
