Jak si vede Evropa v konfrontaci s duem Trump – Putin?
Naši politici tvrdili, a často stále tvrdí, že Evropská unie je v rozkladu, že to je přebyrokratizovaný moloch, kde se pořád jen žvaní, ale který není schopen jakékoli akce. Posledních několik dní ale ukázalo, že Evropa je možná schopnější, než nám naši euroskeptici tvrdili.
Naději lze v prvé řadě spatřovat zejména v postoji vítěze německých voleb a pravděpodobného nového kancléře Friedricha Merze. Toho naši konzervativci chválili za očekávanou větší vstřícnost k automobilovému průmyslu a tvrdší postoj k migraci, i když není jasné, co se jim na uzavření hranic a vracení migrantů – například k nám – tak libí. Ale Merz přinesl především odhodlání zrušit závislost Evropy na USA.
Jde skutečně o zásadní změnu uvažování, protože Německo – jak upozornil v Guardianu Timothy Garton Ash – od 50. let minulého století vždy postupovalo s ohledem na názor Ameriky. Sám Merz byl také oddaným spojencem USA. Nyní dal ale jasně najevo, že Evropa už nemůže se spojenectvím s USA počítat. Vzhledem k politickému a ekonomickému významu Německa v Evropě jde o významný posun.
Za krok správným směrem lze považovat i odhodlání Francie použít svůj jaderný arzenál k ochraně Evropy. Podle deníku The Telegraph by Francie mohla nasadit letouny schopné nést jaderné zbraně v Německu, kde by sloužily jako odstrašující prostředek, pokud by ty své stáhly Spojené státy.
Změna myšlení
A velice významný je i postoj Velké Británie, která sice není členem EU, ale v současné době jedná v souladu s evropskými zájmy. Evropská unie také začala uvažovat o tom, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy v hodnotě 200 miliard eur. To vše vzbuzuje opatrnou naději. Po krachu schůzky Trumpa se Zelenským ale bude ještě důležitější jednoznačná evropská odpověď.
Je čas jednat, prohlásil Starmer po summitu v Londýně. Podle Leyenové potřebuje Evropa přezbrojit
Číst článek
Nedávný projev premiéra Fialu naznačil změnu uvažování i na straně České republiky. Už není naší hlavní starostí boj proti Green Dealu, ale naše bezpečnost. Premiér ovšem zůstal na půl cesty.
Spolupráce evropských zemí na vlastní obraně totiž vyžaduje především větší integraci EU, což v jeho projevu scházelo. Premiér by se měl vůbec začít chovat jako skutečný politický lídr, kterého si nejistá doba žádá. Mohl by si vzít příklad právě z Friedricha Merze.
Za prvé by měl jasně narýsovat dělící čáru mezi těmi politiky, kterým jde o naši bezpečnost a těmi, kteří nadále adorují Trumpa a nahrávají jeho a Orbánovým útokům na Evropskou unii.
Za druhé by se mohl inspirovat Merzovou snahou nepřihrávat dále voliče nacionalistům a populistům. Zatímco pro Merze to znamená omezit migraci, Petr Fiala by musel něco udělat s vysokými cenami potravin, což není snadný úkol. Největší překážkou je jeho konzervativní ideologie, podle které si každý může za svůj osud sám.
Pokud ale neprojeví více pochopení pro lidi, kteří se ocitli na periferii společnosti, Andrej Babiš – který dělá všechno možné, aby nemusel přiznat, zda stojí na straně Trumpa nebo Evropy – příští volby skutečně drtivě vyhraje.
Konec spojenectví s USA a reálná možnost, že se Trump spojí s Putinem proti Evropě, nevyžaduje jen zvyšování výdajů na obranu a posílení akceschopnosti Evropy. Především vyžaduje změnu myšlení, což platí i o těch, kteří sami sebe pokládají za demokraty. A to bude – tak jako vždy – nejnáročnější úkol.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Francie v čele Evropy? Jen pozor, aby nám nezpychla
Libor Dvořák
Řešení problémů s nelegální migrací není předvolební doba nakloněna
Petr Hartman
Česká muniční iniciativa zůstává majstrštykem české politiky
Jiří Leschtina
Motoristé v boji o Sněmovnu nenechávají nic náhodě
Lukáš Jelínek