Česko se nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to premiér Fiala. Prý se soustředíme na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním nákupu amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Dodávky amerických zbraní budou podle Trumpa zahrnovat i systémy protivzdušné obrany Patriot.

Komentář Praha 16:30 20. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Premiér Fiala neprozradil, z jakého důvodu se odmítl podílet na pomoci Ukrajině. Muniční iniciativa, kterou argumentuje, je určitě potřebná, ale řeší dodávky dělostřeleckých granátů, kdežto americké zbraně mají pomoci především s protivzdušnou obranou, kterou Ukrajina zoufale potřebuje. Zda jsou důvody ekonomické – vláda nechce utrácet peníze za věci, které podle ní nejsou důležité – nebo politické – je před volbami a pomoc Ukrajině není u určité části obyvatelstva populární – si můžeme jen domýšlet.

Nejde ale o jediný případ, kdy se česká vláda z podpory Ukrajiny proti ruské agresi potichu stáhla. Zastaven je například i program expertní pomoci pro Ukrajinu, který ministerstvo financí blokuje už od ledna. Oficiálním důvodem odmítnutí je údajný dopad na státní rozpočet, ovšem podle účastníků jednání jde o malou částku, která má ovšem velký strategický význam.

Česká vláda si vždy zakládala na své podpoře Ukrajiny a tvrdila, že Ukrajinci bojují i za nás. Ať už jsou důvody současného poklesu ochoty pomáhat Ukrajině finanční nebo politické, ukazuje vláda, že dokáže být zásadová jen potud, pokud ji to nic nestojí.

Rezignace na faktickou podporu

Vládní politici sice stále hovoří o Rusku jako o hrozbě pro naši bezpečnost, ale vydat peníze na vyzbrojení Ukrajiny se zdráhají. Máme jim věřit, že by byli ochotni opravdu zvyšovat výdaje na obranu a schopni přesvědčovat veřejnost, že je třeba se bránit?

Česko se nepřipojí k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Posíláme munici, ta je také potřeba, míní Tomáš Pojar

Číst článek

Naše příprava na možný válečný konflikt s Ruskem je ve srovnání se skandinávskými a baltskými státy velice chabá. Přitom je známo, že připravovat se na válku je nejlepší způsob, jak jí zabránit. Ale naše vláda – a opozice rovněž – si zřejmě pořád nalhává, že připravovat se na vlastní obranu není nutné, protože nás Donald Trump nakonec přece jen přijde zachránit. To připomíná chování Edvarda Beneše před Mnichovem, který se také ubezpečoval tím, že máme smlouvu s Francií, a pak jsme plakali nad její zradou.

Rezignace vlády na faktickou – nikoli jen verbální – podporu Ukrajiny přichází v době, kdy Andrej Babiš plánuje veškerou pomoc Ukrajině zrušit, omezit výdaje na zbrojení, připojit se k proruské frontě Orbána a Fica a bláhově doufat, že nás Putin nechá žít. Pokud nechceme spoléhat na Putinovu dobrotu – což by se rovnalo sebevraždě – nezbývá nám nic jiného, než se zapojit do tzv. koalice ochotných, kam patří například ty státy, které se chtějí podílet na nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.

Politici – ať již vládní nebo opoziční – často obviňují Evropu z neschopnosti reagovat. Ale i tady se ukazuje, že za údajnou neschopností Evropské unie jsou nesolidární a sobecké postoje jednotlivých členských států. Fialova vláda by neměla občanům tvrdit, že je čas stát na správné straně, když sama nemá odvahu podstoupit ani určité riziko nebo obtíže.

Autor je publicista

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít