‚Dohoda možná‘ a čekání na verdikt nejvyššího soudu
Po lucemburské návštěvě u předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a vyjednávače Michela Barniera a neúčasti na tiskové konferenci místního premiéra minulé pondělí, musel britský premiér Boris Johnson čelit doma kritice. Nepřivezl totiž nic konkrétního a ve vzduchu visela jen Junckerova poznámka o „konstruktivním“ setkání, ale také o dalším čekání na konkrétní britské návrhy dohody, neb se prý stále nejedná.
Pak se objevila nenápadná zpráva o Johnsonově telefonátu německé kancléřce Angele Merkelové a s ultimátem ozvali se finský premiér a francouzský prezident.
Britové by měli do konce září, tedy do 12 dní, přijít s návrhy a začít konečně jednat. Jinak prý nebude možné vše do summitu unie 17. října stihnout a vina bude na Londýně.
Johnsona na návštěvě Lucemburska vypískali. Kvůli demonstrantům zrušil tiskovou konferenci
Číst článek
Podle britských zdrojů ovšem Johnson ještě ve středu telefonoval Junckerovi a prý také Emmanuelu Macronovi a Britové – včetně čtenářů brexitářského Telegraphu, který věci vidí vždy zcela jinak – byli postaveni před neočekávanou skutečnost, že v Dublinu se přátelsky setkala s premiérem Leem Varadkarem sama hlava zapřisáhlých unionistů Arlene Fosterová a pak i britský ministr financí Sajid Javid.
Pak, světe div se, Johnsonova vláda najednou oznámila, že už vlastně s unií jedná a že do Bruselu právě předala „non-papers“, tedy „nedokumenty“, čili neoficiální sumarizaci možných řešení a později už v Bruselu jednal s protějškem Barnierem dvě hodiny ministr pro brexit Stephen Barclay.
Tvrdí brexitáři
Zlí jazykové podotkli, že možná měl sebou „netašku“ s „nenávrhy“, neboť podle deníku Financial Times měl premiér Johnson říci kolegům, že stejně nevěří, že se dá vše do summitu unie stihnout.
Předtím však poskytl televizi Sky krátký rozhovor sám předseda Juncker. Nečekaně prohlásil, že se s Brity lze dohodnout, pokud se podaří nahradit nynější tzv. irskou pojistku alternativními návrhy, postavenými na severoirském dodržování pravidel unie ohledně zemědělství a potravinářství a kontrole v přístavech.
Dodejme, že tohle, jak čtenáři vědí, se začalo proslýchat už před dvěma týdny a ministr Barclay prý přivezl do Bruselu tři konkrétnějšími návrhy. Nejen tedy ten zemědělsko-potravinářský, ale i možnou elektronickou závoru průniku nekvalitního zboží do unie a návrh pouze „tarifní“ hranice, zachovávající její nynější otevřenost.
Zbytek by prý byl projednáván po brexitu během prodlouženého přechodného období, což se však hrubě nelíbí irskému ministru zahraničí.
Jednání tedy budou těžká a není jasné, proč unionisté ustoupili a zda jim bude stačit obnovení severoirského shromáždění s většími pravomocemi. Boris Johnson má prý o všem jednat na půdě OSN s evropskými vůdci, ale problémem budou tvrdí brexitáři, kterým řešení zdaleka nestačí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Rok 2024 ve vzdělávání. Nepovedla se změna výuky a vládní komunikace
Petr Šabata
Vánoční souboj prodavačů strachu
Petr Honzejk
Pro Evropskou unii byl rok 2024 hlavně přípravou na tuhou realitu toho dalšího
Karel Barták
Nebyl to špatný rok, ale voliči to vidí jinak
Kateřina Perknerová