Rusko se koronaviru nebojí
Jak oznámila ruská vicepremiérka a bývalá ministryně zdravotnictví Taťána Golikovová, v Rusku bylo nově zaregistrováno 93 případů nemoci COVID-19, způsobené novým koronavirem.
Zároveň také sdělila, že čtyři pacienti už se uzdravili. Golikovová zdůraznila, že momentálně je 79 nakažených umístěno v nemocnicích a 57 z nich chorobu prodělává v „lehké formě a v podstatě bez symptomů“. Ani vážněji nemocní ale údajně nepotřebují plicní ventilaci.
Jak už oznámil premiér Michail Mišustin, vláda uvažuje o možnosti provést testy i u lidí, kteří žádné známky nemoci nevykazují. Zároveň sdělil, že testovací pracoviště budou zřízena i na nádražích a letištích. Již zmíněná vicepremiérka Golikovová nařídila přidělit soupravy na testování do všech ruských regionů. Otázkou ovšem je, jak to bude fungovat.
Média už přinášejí informace od řadových občanů, kteří se o testy zajímali, ale odborná pracoviště jim sdělila, že je nemají k dispozici.
Protiopatření jsou zhruba stejná jako jinde po světě: Mišustinova vláda počítá s takovými věcmi jako finanční kompenzace pro lidi, kteří se ocitli v karanténě, případně nezaměstnané, daňové prázdniny pro malé i větší firmy, odklad výplaty dividend a finanční pomoc všem ruským regionům.
Na tu ostatně vláda vyčlenila 300 miliard rublů – za což byla samozřejmě ihned kritizována, protože ve srovnání třeba s Itálií či Dánskem, natožpak s USA, je to podle opozice i médií „směšně málo“. Uzavřené jsou přirozeně i školy.
Chaos a lhaní
Otázkou samozřejmě je, jak přesná a reálná jsou doposud sdělená čísla. Přesně to vystihl známý satirik a dlouholetý kritik Putinova režimu Viktor Šenderovič: „Už teď je jasné, že přijde epidemie. Už teď je jasné, že relevantní statistika, a tedy reálný obraz pohromy k dispozici nebudou. Důvody jsou dva: sklon k trvalému chaosu a k notorickému lhaní.“
Armádní speciál dovezl do Česka 150 tisíc rychlotestů. Počet nakažených vzrostl na 464
Číst článek
A dostáváme se k politickým aspektům koronavirové krize v Rusku: zaprvé by se už za necelých pět týdnů mělo konat „všelidové hlasování“ o ústavních změnách, o jehož odkladu se podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova zatím neuvažuje.
Nebezpečí jsou tu dvě: mohlo by se stát, že v případě nějaké kritické epidemiologické situace by do volebních místností nemuselo přijít dost lidí. Na případné elektronické hlasování zase není dostatečná elektronická infrastruktura, a pak – v takové zemi jako Rusko by se podobné hlasování stalo velkým svodem k manipulacím.
Nu a za druhé se Vladimir Putin těší na bombastické oslavy 75. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce. Na ty se jeho režim připravuje už nejméně půldruhého roku a v této situaci by celá ta sláva mohla být přímo fatálně ohrožena.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Přijme Slovensko ‚ruský‘ zákon o zahraničních agentech?
Kamila Pešeková
Rostoucí přitažlivost autoritářských vůdců
Jan Vávra
Propad cen ropy a ruské ekonomické perspektivy
Libor Dvořák
Trumpova celní strategie má logiku
Lída Rakušanová