Novak Djokovič jako lekce

Jestli je na světě národ, který k dokonalosti dovedl mučednický komplex, jsou to Srbové. Porážka na Kosově poli (1389!) je základem jejich národního sebeuvědomění. Rozpad Jugoslávie pociťují mnozí jako nevděk a bombardování Miloševičova režimu spojenci před 23 lety jako úkladný akt proti malému národu, proti kterému se spikly velmoci.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tenistovi Novaku Djokovićovi hrozí v Srbsku kvůli porušení izolace pokuta, nebo dokonce vězení, tvrdí tamní právníci

Tenistovi Novaku Djokovićovi hrozí v Srbsku kvůli porušení izolace pokuta, nebo dokonce vězení, tvrdí tamní právníci | Foto: Asanka Brendon Ratnayake | Zdroj: Reuters

Případ tenisty Novaka Djokoviče, zadrženého Australany na letišti kvůli tomu, že není očkován proti covidu-19, sjednotil očkované i neočkované Srby v odporu proti další domnělé nespravedlnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Klvaňa: Novak Djokovič jako lekce

Novak je Srbsko a Srbsko je Novak, řekl listu New York Times jeho otec Srdjan. A dodal: „Je samozřejmé, že mocným z velkých zemí se nelíbí, že pochází z malé a zchudlé země. Oni si myslí, že mají od moc Boha, že tento svět je jejich, a je pro ně nepředstavitelné, že mladík z malé, chudé země může být nejlepší v jejich sportu.“

Na spor se dá pohlížet různě, protože dobře vypovídá o dnešních dějích, ale zrovna pohled Sdrjana Djokoviče nenabízí nic hodnotného. V Austrálii nikoho nezajímá, že Novak je Srb, a nikdo se mu nesnaží upřít tenisový talent, už vůbec ne ho porazit mimo tenisový dvorec. Řada australských politiků vyjadřujících se teď ke kauze by Srbsko nenašla na mapě.

Arogantní tenista

Djokoviće znovu odvezli do detenčního zařízení, fanoušci v ulicích žádají jeho propuštění

Číst článek

Ve sporu proti sobě stojí privilegovaná globální hvězda, která má pocit, že se pohybuje nad zákony platícími pro všechny ostatní, ale ne pro ni, a vláda Scotta Morrisona, která bude zanedlouho čelit volbám, a proto se před domácími médii naparuje. Austrálie má za sebou dlouhé lockdowny a stejně jdou statistiky onemocnění variantou omikron prudce nahoru. Vláda je před volbami právem nervózní.

Potíž je, že tenistovi dostatečně jasně a dlouho dopředu nesignalizovala, že ho do země nepustí, tečka. Jeho antivaxerství je dostatečně známé, stejně jako je známá jeho nezodpovědnost a arogance. Poté co v prosinci věděl, že je covid pozitivní, se zúčastnil veřejné akce s dětmi a poskytl také rozhovor francouzskému novináři; na formuláři pro australské úřady lhal o svých cestách za uplynulých 14 dní. Nechat ho přiletět do Melbourne a vzbudit v něm dojem, že na turnaj přece jen může nějak prokličkovat, bylo od australských politiků a soudů chybou.

Občané druhé kategorie

V demokraciích by se nikomu dvojím metrem měřit nemělo a dvojnásob to platí o pandemii. Pokud se demokratická vláda nerozhodne, že očkování je pro všechny povinné (jako se to stalo třeba v Rakousku), musí však ochránit populaci před neočkovanými.

Antivaxeři si stěžují, že je většinová společnost staví do role občanů druhé kategorie a upírá jim svobody, a v tom mají pravdu. Dodejme, že to většinová společnost dělá zcela legitimně jako metodu ochrany před nimi, lidmi, kteří odmítají uznat autoritu vědeckého výzkumu, a tím jsou pro společnost nebezpeční.

Upřít Djokovičovi svobodu pohybu je tedy v celém komplexu argumentů velmi užitečný výchovný moment.

Autor působí na New York University Prague

Tomáš Klvaňa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme