Předsednictví České republiky v Evropské unii ve druhé polovině příštího roku se hrozí stát mezinárodní ostudou, studenou sprchou, nebo přinejlepším promarněnou příležitostí. Tak se to aspoň jeví v srpnu roku 2021, méně než dvanáct měsíců před začátkem tohoto cvičení, ke kterému dochází jednou za tucet let.

Komentář Praha 10:31 6. srpna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Obavy nevyvolává jenom fakt, že chceme Evropskou unii řídit za mnohem méně peněz něž kterákoli země před námi, ale zejména lhostejnost a nezájem české politické garnitury.

Zajisté, na úřednické úrovni přípravy probíhají. Jenže to nestačí. Předsedání Unii je především politický úkol.

Ale protože stávající ministři nevidí dál než do říjnového termínu voleb, tak se nezajímají. A po volbách hrozí, že se nepodaří rychle sestavit řádnou vládu. Z hlášek prezidenta Miloše Zemana vyplývá, že on sám spěchat nebude.

Dlouhé čekání na vládu opřenou o parlamentní většinu by přípravu českého předsednictví dál poškozovalo. Bude to o to krkolomnější, že v předsednickém „modu“ bychom měli fungovat už od ledna příštího roku, kdy se ujme žezla Francie jako první ze tří zemí takzvané trojky, tedy Francie, Česka a Švédska, která má společný program a měla by nastavit režim vzájemné podpory a koordinace.

2:46

Za rok touhle dobou Česko ukáže, co umí

Číst článek

Právě na tyto země a hlavně na Česko spadne velmi pravděpodobně povinnost dotáhnout ke zdárnému konci mimořádně složitá jednání o balíku zákonů zaměřených na boj proti klimatické změně, velkých rámcových zákonů o digitalizaci, umělé inteligenci, ale také o migraci a azylové reformě.

Jde o těžká, sporná a dlouhodobá témata vyžadující dokonalou znalost problematiky, přehled o postojích všech 26 zemí Unie, chápání ambiciózních cílů, kterých má být dosaženo. A také značné diplomatické a politické umění, aby se dařilo dosahovat kompromisů.

I nejmenší Malta dala víc

Částka 1,24 miliardy korun, tedy 50 milionů eur, kterou na tento účel vláda vyčlenila, je o dvě třetiny nižší, než kolik jsme do své premiéry v čele Evropské unie investovali v roce 2009.

Opozice kritizuje přípravy na předsednictví v EU. Koordinátor příprav nesouhlasí

Číst článek

Je nižší než náklady, které vynaložily i ty nejmenší země, třeba půlmilionová Malta. Je to jen zlomeček prostředků, které do Česka proudí ve formě dotací z téže Unie, kterou jsme na pár měsíců povoláni řídit, tedy odvést službu ve prospěch všech jejích členů.

A ačkoli premiér Andrej Babiš (ANO) očividně nesnáší kritiku svého rozhodnutí, i on si zřejmě uvědomuje, že přestřelil. Proto v odpovědi na kritický dopis řady předních českých intelektuálů ze začátku července přece jen ekvilibristicky vysvětloval, že 1,24 miliardy není konečná suma a že ještě přibydou peníze rezortů, které si je prý vyjednají v rámci diskuse o rozpočtu na rok 2022.

V Česku je oblíbená tendence líčit předsedání Evropské unii jako nekonečný sled rautů a večírků, kde se hoduje za peníze daňových poplatníků a rozdávají se předražené propagační předměty. Možná k takové pověsti přispěly některé excesy prvního českého předsednictví.

Ve skutečnosti jde o odpovědný, náročný a složitý úkol, který by se měl vnímat nikoli jako nutné zlo, ale jako příležitost pro politickou reprezentaci a státní správu lépe pochopit a uchopit členství v této organizaci, vytvořit si v jejím rámci pozitivní pověst jako základ pro budoucí působení. A přiblížit svou zemi ostatním členským státům, aby jí lépe rozuměly.

Třeba to českým politikům ještě dojde.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít