Ruské plynové kohouty se takřka zavřely. Je to katastrofa, nebo konec vydírání?

V Německu už se omezují dodávky teplé vody a tlumí se intenzita veřejného osvětlení. Evropa jako celek se chystá ještě tento týden zveřejnit nutná opatření – tentokrát nikoli na úrovni jednotlivých zemí, ale v rovině celoevropské. S příslušným plánem se seznámíme ještě do konce tohoto týdne.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plynová stanice ve východním Rusku v Jakutsku

Plynová stanice ve východním Rusku v Jakutsku | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Připomeňme si pár důležitých čísel. Sotva před třemi lety Gazprom do Evropy denně dodával až 500 milionů kubíků plynu denně. V květnu tohoto roku už to byla jen polovina tohoto objemu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Ruské plynové kohouty se takřka zavřely. Je to katastrofa, nebo konec vydírání?

Počátkem července klesly dodávky na 140 milionů kubíků, přičemž preventivní odstávka méně výkonného tureckého proudu export dále snížila na sotva 100 milionů kubíků a pro následujících deset dní Rusko v ropě slíbilo pouhých 75 milionů kubíků za den. Což se s největší pravděpodobností bude zhoršovat – až po totální uzavření ruských kohoutů.

Podrobnosti zmiňovaného evropského protikrizového plánu zatím známy nejsou, ale dvě hlavní myšlenky už známe: zaprvé půjde o solidaritu v přerozdělování existujících zásob a přicházejících aktuálních dodávek, aby si všechny země před tváří této nadcházející krize byly rovny – tedy aby bohaté země pomohly chudým a ti, kdož plyn mají, aby na jeho zásobách neseděli, hlavně v případě, že by někdo zůstal úplně bez plynu.

A zadruhé by mělo jít o solidární snížení poptávky: členské země EU by se tedy měly domluvit na tom, kde se jednotně bude šetřit a co se nejdřív odpojí, když plyn přes veškerá úsporná opatření přece jen dojde.

Čím hůř, tím lépe

Ruský monopolista plynový kohout postupně přivírá už rok – od loňského léta. Během poslední zimy se tato strategie projevila nejdřív nedostatkem suroviny v Evropě a pak rekordním skokem cen – nejdřív na plyn samotný a pak i na všechno ostatní. To vše ještě před ruským vpádem na Ukrajinu.

Po 24. únoru letošního roku Kreml zvolil zemní plyn za hlavní zbraň své energetické války proti EU, protože úplně se této suroviny vzdát Evropa zatím nemůže, jelikož v posledních letech odběry v zájmu green dealu naopak záměrně zvyšovala. Je samozřejmě otázka, nakolik to bylo prozíravé v situaci, kdy anexe Krymu a válka na východě Ukrajiny už byly skutečností.

Na konci minulého týdne ruské karty zcela bez obalu odkryl Vladimir Putin. Ten pohrozil, že „bude hůř a možná nastane i katastrofa“. Až má člověk popravdě řečeno pocit, že čím dříve taková pohroma nastane, tím lépe: Evropa si bude nucena nějak poradit rovnou a Putin o svůj plynový obuch přijde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme