Najít ročně více než sto miliard není jen tak, k takové částce se nedá ani úplně jednoduše „proškrtat“. Mezi několika radami se nachází i jedna, která vzbudila zatím největší diskuze. Jedná se o možnost zavedení školného na vysokých školách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Realizace návrhu NERVu na zavedení školného by znamenala další ránu pro nerovné vzdělání v Česku

Důraz se klade na to, aby školené bylo takzvaně odložené, jenže hra se slovíčky v tuto chvíli nemá smysl. V zemi, kde jak podle OECD, tak podle dlouhodobých výzkumů, dat a čísel PAQ Research představuje nerovný přístup ke vzdělání a dědičnost chudoby jeden ze základních společenských problémů, by i odložené školné znamenalo další významnou bariéru ve snaze dosáhnout vysokoškolského vzdělání.

Navíc další čísla dokládají, že jsou to právě studenti a studentky v České republice, kdo při studiu vysoké školy pracují nejvíce v celé Evropě. Celých 92 procent studujících musí pracovat – to je problematické hned z několika důvodů.

Školné jako brzda

Mezi ten první patří skutečnost, že práce odvádí od studia pozornost. Je samozřejmě v pořádku přivydělat si na studentský život nějakou tou občasnou brigádou, jenže dnes je úplně běžné, že lidé na vysokých školách mají více než půlúvazkové práce jen proto, aby si mohli dovolit postel ve sdíleném pokoji a jídlo.

Při náročnosti některých oborů a při představě, že kvalitní studium je také založeno na osobní odpovědnosti a možnostech studujících, je více než 20 hodin týdně strávených jinou činností výrazným narušením studijního procesu. A to prací, která skoro nikdy nesouvisí se studovaným oborem.

Oproti zemím, kde je na vzdělávání, jeho dostupnost a kvalitu kladen velký důraz, je to tristní stav. Placených stáží, praxí, které jsou přímo napojené na vzdělávání, je u nás dokonce nejméně v celé Evropě.

Toto vysoké číslo je ale také problematické samo o sobě: ukazuje nám, že téměř všichni studující pracovat musí. A to už dnes, v situaci, kdy se za běžnou dobu studia neplatí poplatky. Takto vysoké číslo říká, že už nyní je pro drtivou většinu studentů nemožné pouze studovat. Že práce při studiu je nevyhnutelná.

Na mladé lidi dopadá celá řada krizí, i oni se musí potýkat s nedostupností kolejí, obecným nárůstem cen za nájemní bydlení, s inflací, která znamená zdražování na všech úrovních.

Představa, že v zemi, která je velmi zatížená dědičností chudoby, kde je rozhodujícím principem úspěchu ne individuální snaha, ale především sociální, ekonomický i kulturní kapitál, hodíme na mladé lidi se zájmem o vzdělání další překážku v podobě školného, je nebezpečná. Školné, ani odložené, není motivací, ale brzdou.

Reálným dopadem by bylo, že si prostě lidé, kteří už dnes vyjdou jen tak tak, studium rozmyslí, nebo odejdou jinam. Česko navíc stále vynakládá na vzdělání peněz málo a to přímo ovlivňuje kvalitu výuky.

Vzdělání je zásadní demokratickou hodnotou, která má být z principu přístupná všem. Bez rozdílu. Už dnes tomu tak není. Vzdělání je investice do společnosti, dlouhodobá a trvalá. Školné obojí popírá. Vyvarujme se ho.

Autorka je komentátorka serveru A2larm

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít