Sociální dávky jako ožehavé téma
Vládě důvěřuje 17 procent lidí a s politickou situací v zemi je nespokojeno 69 procent obyvatelstva. „Tohle je důvěra celé pětikoalici. Jsou to nejnižší čísla na světě,“ okomentovala v Českém rozhlase prosincové měření Centra pro výzkum veřejného mínění Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pro politické aktéry to je důležité sdělení, byť všichni rádi opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby. Jenže k nim musejí nějak dospět a oslovit co nejvíc voličů.
Ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka po mizerném vstupu do nového roku našel téma, které je mu vlastní a navíc důležité zhruba pro milion občanů. Jde o sloučení přídavku na dítě, příspěvků na bydlení a na živobytí a doplatku na bydlení do jedné dávky.
Detaily zatím známy nejsou, ale záměr je to bohulibý. Státní pomoc by se měla zjednodušit, digitalizovat a cílit na ty, kteří si přejí pracovat a pečovat o své blízké. „Chceme, aby lidé nebyli pasivní a jen čekali na dávky. Naopak budeme podporovat aktivitu a snahu postarat se o sebe,“ uvedl k tomu Jurečka.
K jeho plánu už se vyjádřila Okamurova SPD, která ihned začala hovořit o omezení finanční pomoci tzv. nepřizpůsobivým jedincům. Analýzy Masarykovy demokratické akademie, Hlídacího psa, organizace Romea.cz nebo novinářů serveru Seznam Zprávy ovšem dokazují, že tento narativ je typickým mýtem a potravou pro populisty.
Podle dřívějšího průzkumu agentury PPF Factum jsou totiž tři čtvrtiny respondentů přesvědčeny, že dávku dostane i osoba, která si ji nezaslouží, a 93 procent Čechů si myslí, že dochází ke zneužívání příspěvkového systému.
Vláda má důvěru jen 17 procent lidí, to jsou nejnižší čísla na světě, upozorňuje expertka Hejlová
Číst článek
Ve skutečnosti jsou čtyři zmíněné dávky adresné a nelze si jen tak vymyslet důvody pro jejich čerpání. Dokládat se dosud musejí na 16 stranách tiskopisů s mnoha razítky a potvrzeními.
Avšak platí to obecně. Třeba odhadované zneužívání podpory v nezaměstnanosti činí pouze 0,25 procenta vyplacené sumy. A podle Romey častokrát není problém v tom, že se lidé spoléhají na státní podporu, nýbrž že si o ni neumějí zažádat.
Unikátní data k tomu nasbírala Agentura pro sociální začleňování. Na jejich základě think-tank IDEA-CERGE došel k závěru, že v sociálně vyloučených lokalitách má nárok na příspěvek na bydlení až polovina obyvatel, avšak pobírá ho jen 12 procent z nich.
Kdo se ujme přetěžkého úkolu
Jurečkův úmysl by tedy od počátku neměl být uchopen tak, že jde o boj s lidmi na okraji, flákači, nepřizpůsobivými příslušníky jiných etnik a podobně. Společně s ožehavým tématem dávání výpovědí bez udání důvodu by si totiž společnost mohla zadělat na dramatické zvýšení nerovnosti mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva, bobtnání frustrace a hloubení majetkových i psychologických příkopů.
Je jen otázka, kdo se ujme přetěžkého úkolu tomuto vědomému rozvrstvování účelně bránit, když v kampani se vyplatí pravý opak.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková
Jak dlouho vydrží Ficova chatrná koaliční většina?
Kamila Pešeková
Syřanům fandíme, tady ale žádné další nechceme
Lukáš Jelínek