Poslanci vyzývají vládu, ať pošle dvě miliardy korun sociálním ústavům, aby bylo na platy pečovatelek o nemohoucí klienty.

Komentář Praha 9:57 30. května 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přitom se zdá takřka jisté, že vláda peníze najde a všechno bude v pořádku. Zůstává však neobjasněna otázka, proč kvůli takové patálii mimořádně svolávat sněmovnu. Dvě miliardy v sociálním sektoru jsou drobné na úrovni pár promile.

Věcně není těžké konflikt popsat. Vláda přiklepla v rozpočtu na letošní rok pro sociální ústavy 16 miliard, o necelou miliardu víc, než to bylo loni. Až poté přišla s nařízením, že ústavy musí zvýšit platy svým lidem. Potřebné dvě až tři miliardy už ale do rozpočtu nezapočetla.

Premiér Andrej Babiš nebo ministryně financí Alena Schillerová zřejmě počítali s tím, že potřebné peníze najdou na svých účtech kraje, a tak se je zdráhali vyplatit. Teď dala krajům za pravdu sněmovna, a to včetně poslanců vládních stran.

Musí tedy být k dispozici vážné důvody, proč kraje nemohou přidávat ze svého, a nutno dodat, že skutečně jsou. Nejde o dvě zmíněné miliardy, ale o to, že existuje velký veřejný sektor, který veřejnost přehlíží a ve kterém je značný nedostatek peněz. Jakékoli narušení finanční rovnováhy tedy může vést k bolestivým důsledkům, například k rušení sociálních ústavů.

Věk dožití ve zdraví se nezvyšuje

Nejde o pouhé dvě miliardy ani o samotné ústavy, které jsou převážně ve správě krajů, zpravidla tedy o domovy pro starobní a invalidní důchodce. Stát neplatí jen 16 miliard pečovatelům v sociálních ústavech, ale také dalších 20 miliard za zdravotní služby, které si jejich klienti vyžadují, kromě toho 18 miliard jde na nemocnice specializované na dlouhodobě nemocné pacienty, tedy instituce zvané LDN, rehabilitační a psychiatrické ústavy či rychle přibývající alzheimerovská centra.

Na péči o nemohoucí občany dává stát celkem okolo 50 miliard, a to je málo, jak Čechy varovala dokonce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Její experti doporučili částku pro zdravotně-sociální sektor zdvojnásobit.

Hrozí kolaps sociálních služeb, tvrdí opozice. Sněmovna debatu o dofinancování odkládá na neurčito

Číst článek

Důvody pochopí každý, kdo má čas a náladu přehlédnout situaci. Průměrný věk Čechů se prodloužil od listopadu 1989 o šest nebo sedm let. To znamená, že každoročně přibývá 50 tisíc lidí nad pětašedesát. Ovšem nezvyšuje se věk dožití ve zdraví a to znamená, že v řádu tisíců nebo desetitisíců přibývá nemohoucích, často opravdu vážně nemocných lidí, například po mrtvici.

Průběžně proto rostou nároky na všechny instituce, které o ně mají pečovat. Každá vláda by to měla vzít na vědomí a zajistit potřebné finance, namísto toho, aby jen tak mimochodem připomněla, že se mají zvyšovat platy personálu.

Konflikt vlády a krajů včetně mimořádné schůze sněmovny je proto možné hodnotit také pozitivně. Nahlas připomněl, že není dost peněz na pomoc pro staré lidi, kteří se sami o sebe nedokážou postarat, a vlastně ani neexistuje představa, jakým způsobem pomáhat co nejúčinněji. Dvě miliardy na výpomoc sociálním ústavům jsou v pořádku, jde však jenom o drobnou splátku narůstajícího dluhu vůči těm, kdo nás vychovali.

Autor je komentátor serveru Echo24

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít