Sloučení s televizí by zničilo rozhlas jako takový. Ty úvahy považuji za mírně barbarské, říká Zavoral
Rada České televize ve středu zvolila nového ředitele ČT. Jak bude vypadat spolupráce Hynka Chudárka s Českým rozhlasem? A měla by se obě veřejnoprávní média spojit v jednu instituci, jak tvrdí například předseda hnutí ANO Andrej Babiš? „Úspory to nepřineslo ani na Slovensku, ani v Maďarsku. Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a práce, kterou děláme,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Od 1. července se novým ředitelem České televize stane Hynek Chudárek, který získal v šestém kole volby třináct hlasů. Jeho protikandidát Milan Fridrich předtím z volby odstoupil. Vítáte takové rozuzlení?
Vítám to, že Rada ČT dnes (ve středu) zvolila generálního ředitele. Myslím si, že je to dobře pro stabilizaci ČT. Samozřejmě i v době, kdy nás čekají volby do Poslanecké sněmovny, je dobré, aby televize stabilní byla.
Vítám, že Rada České televize zvolila generálního ředitele. Na spolupráci s Hynkem Chudárkem se těším, říká šéf Českého rozhlasu René Zavoral
Čili to je věc jednoznačně pozitivní. Vítám to. Kolegu Chudárka znám z různých jiných spoluprací, takže se na spolupráci určitě těším a pevně doufám, že bude dobrým partnerem při obraně role a poslání médií veřejné služby.
Kdy byste se s novým šéfem ČT mohl setkat?
Přiznám se, že jsem mu poslal gratulační zprávu, na tu ještě nereagoval. Předpokládám, že gratulací má celou řadu. Ale první, co je: potřebuji s ním velmi brzy mluvit, protože máme na stole řadu témat, se kterými jsem čekal, až bude nový generální ředitel, abych je mohl rozseknout.
Koneckonců příští týden máme dokonce valné shromáždění Evropské vysílací unie v Londýně, kde spolu se mnou měl zvát účastníky na valné shromáždění v příštím roce v Praze.
Fridrich odstoupil z kandidatury na generálního ředitele ČT. Rada 13 hlasy zvolila Chudárka
Číst článek
Ale zajímá mě samozřejmě otázka poplatku, otázka spolupráce s Českou poštou a tak dále. Čili čekám, že se mi ozve. Když to neudělá Hynek Chudárek, tak to samozřejmě udělám dneska (ve středu) večer já telefonem.
Ptám se i proto, že schválená novela mediálního zákona zavádí novinku v podobě Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby. Memorandum budou s ministerstvem kultury uzavírat obě instituce na pět let. Jak jste s jeho přípravou daleko?
Zrovna dnes (ve středu) jsem o tom na veřejné schůzi znovu mluvil s Radou Českého rozhlasu. Radní mají ode mě takový pracovní draft, pracovní návrh textu toho memoranda, který vznikal několik měsíců v průběhu celého legislativního procesu.
Řekněme, že jsme jeho textaci konzultovali samozřejmě i s těmi přímými konkurenty, hráči na mediálním trhu, ať to byly komerční rozhlasové stanice, ať to byli vydavatelé nebo provozovatelé různých serverů. Nás k tomu během legislativního procesu tak trošku ponouklo i ministerstvo kultury.
Na druhou stranu, absolutní důležitost pro mě má zpětná vazba, respektive to, co si myslí veřejnost. Memorandum má za úkol trochu blíže specifikovat, možná do většího detailu přiblížit, co je veřejnou službou, co Český rozhlas podle zákona o Českém rozhlase bude dělat a chce dělat v následujících pěti letech.
Radní znovu nezvolili generálního ředitele ČT. Ve druhém kole hlasovali dvakrát stejně
Číst článek
Pro mě právě to, co si myslí veřejnost – ať už jsou to naši posluchači, nebo nejsou, ale i na ně se zákonná povinnost také vztahuje – to je pro mě zásadní a důležité.
Chceme se zeptat lidí, aby přišli, aby se zúčastnili dotazníkového online šetření, aby přišli dokonce do některých našich regionálních stanic, kde budeme pořádat veřejné konzultace, nějaké Hyde parky.
Byl bych velmi rád, kdyby se jich zúčastnil co největší možný počet lidí, co je možné vůbec během prázdnin udělat. My i na základě této zpětné vazby a názorů veřejnosti a společnosti – a nejenom té laické, ale i odborné, protože chceme oslovit i partnery, různá zájmová uskupení, různé partnerské organizace, na základě toho bychom rádi text potom dopracovali, dopilovali, abych jej v srpnu, nejpozději v září předložil Radě Českého rozhlasu.
Protože mám potom opravdu poměrně krátký čas i na signaci ze strany ministra kultury. A zákon mě zavazuje do konce října takové memorandum schválené radou a podepsané ministrem předložit veřejnosti.
Zvýšení poplatku
Rozhlasové poplatky se poprvé po dvaceti letech zvýšily, od 1. května na 55 korun. Máte už spočítáno, kolik to přinese do rozpočtu Českého rozhlasu?
Náš původní propočet se baví zhruba o nějakých 330 milionech korun v ročním úhrnu, tedy do ročního rozpočtu Českého rozhlasu.
6:45
Pokud Rada ČT nezvolí generálního ředitele, nic se neděje. Pokračoval bych za pár dní, říká Potůček
Číst článek
Shodou okolností jsem dnes (ve středu) radu informoval o tom, kolik nových poplatníků se za dva měsíce, tedy od 1. května, přihlásilo, což je asi 114 tisíc, což není vůbec špatné číslo, naopak. Čili počítáme s tím, že v rozpočtu na příští rok by mělo být 330 milionů korun navíc.
Jak to vysvětlujete těm, kteří argumentují, že Český rozhlas, potažmo Českou televizi nesledují, a tudíž je nepotřebují, že by za ně přesto měli platit poplatky?
Víte, ono to možná bude teďka trošku vypadat arogantně a doufám, že to tak lidé nevezmou, ale pořád mám za to, že média veřejné služby by v demokratické společnosti měla být součástí nějaké základní infrastruktury, jako jsou nemocnice, školy, muzea.
Za celý život nemusím vstoupit do krásné budovy Národního muzea, které je tady kousek od nás, a přesto si asi myslím, že je dobré mít Národní muzeum jako instituci, která uchovává sbírky, je strážcem nějaké historie.
Já si pořád myslím, že i toto je třeba argument, a věřím, že na něj budou slyšet právě třeba neposluchači Českého rozhlasu, že je dobré média veřejné služby mít jako pilíř demokratického systému, jako jistého hlídacího psa demokracie, jako základní prvek infrastruktury.
13:41
Mathé: Bojím se kroků části Rady ČT, která možná zčásti vědomě zvolila špatného ředitele Součka
Číst článek
Koneckonců si myslím, že zejména v době třeba nouzových situací, krizových situací, naposledy povodní a tak dále, vidíme, že veřejnost, byť třeba někdy neposlouchá, tak se přesto k médiím veřejné služby v těchto situacích vždycky nějakým způsobem připojí a spoléhá se na ten servis.
Myslím si, že zejména třeba u Českého rozhlasu ta role, kterou sehrál, ať už to byl rok 1945 nebo 1968 – ten byl naposledy velmi dobře prezentován filmem Vlny – ukazuje se, že je dobré mít tady takový pilíř demokracie jako takové a celého společenského systému.
Spojení rozhlasu a televize?
Lídr opozice Andrej Babiš z hnutí ANO opakovaně tvrdí, že po volbách bude jedním z prvních zákonů, které chce prosadit, sloučení obou veřejnoprávních médií. Co by to v praxi podle vás přineslo?
Nejprve řeknu, že samozřejmě diskuse na toto téma legitimní je. Samozřejmě se můžeme podívat do zahraničí. Vidíme, že existují spojené organizace, ale nutno dodat, že jsou spojené od počátku svého vývoje. Čili když pan předseda Babiš několikrát opakoval vzor BBC, tak BBC nikdy rozdělená neexistovala.
‚Nepravdy, které ohrožují naši reputaci.‘ Zaměstnanci ČT se ohradili proti tvrzením o nevyváženosti
Číst článek
Přece jen ten historický kontext České republiky je úplně jiný. Tady opravdu existovaly ty instituce vedle sebe. Naopak Česká televize se vydělila z Českého rozhlasu v padesátých letech. Důvody teď nebudu rozebírat, byť je známe.
V momentě, kdy docházelo ke slučování televize a rozhlasu v posledních letech u některých institucí – protože drtivá část tam, kde to je spojeno, je to od začátku – tak tam to vždycky mělo nějaký cíl. V drtivé většině, a to vidíme na Slovensku, v Maďarsku, to spíše mělo za cíl ovládnout jedno médium. Ono se ovládá a řídí trošku jednodušeji než dvě nezávislá média veřejné služby.
Úspory to upřímně nepřineslo ani na Slovensku, ani v Maďarsku. A informace mám velmi dobré v rámci Evropské vysílací unie. Téma je teď aktuální ve Francii a ve Švédsku. I tam managementy obou institucí usilují o to, aby zůstal zachován status quo, a ví proč.
Já si tady trochu troufám říci: ano, může to přinést nějaké úspory v řádu nějakých pár milionů v režijních celcích, ale nepřineslo to žádnou zásadní kýženou úsporu. O tom jsem bytostně přesvědčen. Naopak to zničí rozhlas jako takový, protože rozhlas, marná sláva, je vždycky tak trošku tím slabším médiem vedle České televize.
Údajné ovlivňování? Tahle informace způsobila na Radě ČT poprask, tvrdí mediální analytik
Číst článek
Zničilo by to řadu rozhlasových žánrů a té práce, kterou dneska děláme. A trochu si troufnu říci, že bychom měli být hrdi na to, jakým symbolem je Český rozhlas v rámci české společnosti, i z hlediska historie, kterou jsem tady připomínal.
Já trošku ty úvahy o slučování rozhlasu, jeho do jisté míry zánik, protože opravdu by to byl jiný rozhlas v rámci spojené instituce – včetně toho, že bychom se měli vystěhovat z budovy Vinohradská 12, té historické kulturní památky, kde opravdu v roce 1945 a 1968 umírali lidé. Já trochu ty úvahy považuji za mírně barbarské, omlouvám se za ten výraz.
V čem by měla spočívat práce médií veřejné služby? Jakým způsobem pracuje Český rozhlas s umělou inteligencí? A jak hodlají šéfové Českého rozhlasu a České televize přesvědčovat politiky, aby se média veřejné služby neslučovala? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.
