Je to přitom trochu opakovaný vtip. Podobný scénář prezident nastolil v letech 2018 a 2019. Postupně nasadil na čínské zboží takové přirážky, že víc než dvě třetiny všech importů podléhaly 30procentní celní sazbě. Poškodilo to v důsledku obě ekonomiky: Čína postupně klesla k nejpomalejšímu růstu HDP za 30 let a v Americe se zvedla inflace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Trumpův celní koktejl – ocel, Temu a slábnoucí dolar

Nejen tam, dozvuky této Trumpovy obchodní války přispěly ke globální inflaci a zdržely obnovu světové ekonomiky po pandemii koronaviru.

Cla na ocel a hliník

Trump se teď ale u této trojice cílů celní války nezastavil. Vedle toho oznámil rovné 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Sice má platit pro všechny – snad s výjimkou Austrálie, se kterou má Amerika obchodní přebytek –, ale i v jeho centru je Čína.

Nová ocelářská cla se jí přímo nedotknou, protože mezi oběma zeměmi už delší dobu platí, naposled je dokonce navyšoval prezident Biden.

Čína ale světovému trhu s ocelí a hliníkem dominuje. Levné čínské materiály kupují jiné země, třeba Vietnam, které je pak reexportují dál, například do Spojených států.

Čína zaplavuje svět levnými kovy od svého ekonomického zpomalení. Zbyla jí totiž nadměrná kapacita po někdejší horečné výstavbě a následném pádu realitního trhu. Proto akceptuje i nízké platby za odběr kovů, což tlačí globálně ceny dolů. Americká cla z tohoto úhlu pohledu mají racionální základ. 

Konec Temu

Kromě zmíněných cel Trump také exekutivním příkazem ukončil oblíbenou kličku, kterou mnoho čínských firem využívalo k zasílání zboží do Spojených států.

Takzvané ustanovení de minimis umožňovalo firmám jako Shein a Temu zasílat balíčky zboží bez cla z čínských továren přímo americkým spotřebitelům. Stačilo, když hodnota nepřesáhla 800 dolarů na zásilku. Stát zrušením tohoto opatření získá víc peněz, ale běžné Američany to jistojistě potrápí víc než ocel. 

Čína po uvalení desetiprocentního dodatečného cla zavedla odvetné sazby proti Americe. Na potraviny, uhlí, plyn, některé stroje a taky auta, konkrétně na větší osobní automobily, což postihne dovoz oblíbených amerických SUV do Číny. Souhrnná cla na ně se totiž vyšplhají na 25 procent. 

Útok na Evropu je novinkou

Co je v aktuální americké obchodní válce nového, je útok na Evropu. Německo patří vedle třeba Kanady a Mexika do první pětky největších exportérů oceli do Spojených států. Jiné státy, včetně Česka, se na výrobě podílejí.

Evropa také přislíbila odvetná cla, bude prý postupovat jako jeden blok. Čína se zase proti clům odvolala u Světové obchodní organizace – mimochodem jedné z mezinárodních institucí, kterou Trumpova Amerika zatím neopustila. 

Některá Trumpova opatření jsou spíše silácká gesta, některá možná rukavice hozená k dalšímu jednání. Firmy budou muset akceptovat vyšší náklady: a buď zdraží, nebo jim klesnou marže, nejspíš v nějakém poměru oboje. Slovy makroekonomů: Poroste inflace a sazby, což bude dusit ekonomiku. 

Pokud válečný stav v obchodu potrvá déle, Trump se může sám pořádně střelit do nohy. Svět bude hledat jiná teritoria a globální dominance dolaru se postupně začne hroutit.

Mimochodem, od začátku roku oslabil dolar i americké státní dluhopisy. Takže se to už možná začalo dít.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít