Anebo verbováním v nejchudších krajích, kde muži často nemohou najít obživu a vysoký žold je pro ně velkým lákadlem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Jaký vliv na společnost má množství ruských obětí války na Ukrajině?

Britský ministr obrany Ben Wallace toto pondělí prohlásil, že ztráty ruské armády jsou opravdu vysoké a padlých je nejméně 25 tisíc. Ještě mnohem vyšší jsou ovšem celkové ztráty, pokud do příslušné statistiky započteme nezvěstné, raněné, zajatce a zběhy: pak je to dokonce 80 tisíc mužů, se kterými ruské velení nemůže počítat – a na vývoji války v posledních dnech je to znát.

Už uprostřed léta, na pomezí července a srpna, přišel s americkým odhadem šéf CIA William Burns. Podle něj v té době měli Rusové asi 15 tisíc padlých a 45 tisíc zraněných. Pokud jde o ukrajinské ztráty, žádné konkrétní číslo neuvedl a jen konstatoval, že budou o něco nižší než ruské, tedy v každém případě rovněž značné – už když si uvědomíme, že Rusko má 3,5krát víc obyvatel než Ukrajina.

To by znamenalo, že ukrajinské ztráty jsou tíživější, ovšem s tím rozdílem, že Kyjev normálně mobilizuje, kdežto hradní pán z Kremlu se všeobecné mobilizaci ještě stále chce za každou cenu vyhnout.

Přibývají ‚zinkoví chlapci‘

Rusko a Ukrajina zejména v poslední době seznamy svých padlých samy nezveřejňují. Ruské ministerstvo obrany sice odhady ukrajinských ztrát původně publikovalo, ale teď už tento údaj delší dobu neobnovilo. Jejich ukrajinský protivník naopak tvrdí, že Rusové mají přes 50 tisíc padlých, což ovšem nutno doplnit poznámkou, že podobné odhady o ztrátách nepřítele protistrana – a to v každé válce – ráda nadsazuje. V tom nejsou boje na Ukrajině výjimkou.

Mnohem podstatnější bude ovšem reakce především ruské civilní sféry na neúprosně rostoucí počty mrtvých z bojišť. Přibývající „zinkoví chlapci“, jak oběti tehdy afghánské války ve stejnojmenné knize nazvala nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová, byli rozhodně jedním z hlavních důvodů, proč důvěra ruského obyvatelstva ve velení „zvláštní vojenské operace“ poklesla na zatím nejnižší hodnoty od začátku války.

Ještě podivuhodnější zpráva přišla ovšem z Petrohradu: místní zastupitelé petrohradského obvodu Smoljinskoje požadují konec války (které správně říkají válka) a odstoupení Vladimira Putina z prezidentského úřadu. Je to sice jen komunální politická úroveň, ale pokud podobných případů začne přibývat, bude mít iniciátor proradného napadení sousední Ukrajiny i přes doposud vysokou podporu mezi řadovými Rusy o čem přemýšlet.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít