‚Nákup‘ nezávislých senátorů se nemusí vyplatit

„Koupíme nezávislé senátory. Velmi spěchá. Cena dohodou.“ Inzerát v tomto duchu by si v současné době mohli dát představitelé senátních klubů. Konkrétně těch, které touží být nejpočetnějším uskupením v horní parlamentní komoře.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (vpravo) a Marek Hilšer (vlevo) oznámili na společné tiskové konferenci, že posílí v Senátu klub Starostové a nezávislí

Bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (vpravo) a Marek Hilšer (vlevo) oznámili na společné tiskové konferenci, že posílí v Senátu klub Starostové a nezávislí | Foto: Michal Burian | Zdroj: ČTK

Docílit toho chtějí ne kvůli prestiži, ale s vidinou možnosti nárokovat si post předsedy Senátu. Jde o druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi. Je to tudíž silná politická figura.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: „Nákup“ nezávislých senátorů se nemusí vyplatit

Proto se senátní zákulisí proměnilo, s nadsázkou řečeno, v tržnici, ve které se čile obchoduje s nezávislými senátory. Ti by podle uváděného přívlastku měli zůstat skutečně nezávislými a do žádného klubu nevstupovat. Bez členství v nějakém početně silném však nic zásadního v horní parlamentní komoře neprosadí.

Vybrat by si mohli poměrně rychle na základě programu, který daný klub reprezentuje, a na základě lidí, kteří jsou jeho členy.

V neposlední řadě by měli přihlížet k tomu, jak funguje daná strana, ke které se jako nezávislí vstupem do klubu de facto přiřadí. Byť někteří z nich získali mandát s podporou více politických subjektů, nemělo by jejich rozhodování být příliš složité.

Velký předvolební průzkum: jak si strany věřily v boji o Senát? Tip Pirátů nevyšel, trefil se naopak Gazdík

Číst článek

Více škody než užitku

Po nedávno skončených volbách tomu tak úplně není. Což nepřispívá k dobré pověsti horní parlamentní komory. Zákulisní dohadování totiž vyvolává dojem, že ani tak nejde o ideje a osoby, ale o různé prebendy, které by váhající a velmi žádaní senátoři mohli získat.

Řeč je o členství ve výborech, komisích a také o šanci dostat se do jejich vedení.  Určité otálení, do kterého klubu se zařadit, tak může být součástí taktiky vedoucí ke zvýšení ceny.

Některé kluby jsou patrně ochotny tímto způsobem zaplatit. Přitom ani jeden z nich nebude v horní parlamentní komoře výrazně dominovat. Nebude tudíž moci prosadit svého kandidáta na předsedu Senátu bez dohody s ostatními. Při hledání kompromisu nelze vyloučit, že pozice nejsilnějšího klubu nebude nakonec rozhodující.

„Nákup“ nezávislých senátorů se proto nemusí vyplatit. Také kvůli tomu, že pokud by do svých řad tímto způsobem přilákali někoho s velmi odlišnými názory, dlouhodobě by ho stejně neudrželi. Zároveň by riskovali narušení vnitřní soudržnosti a atmosféry uvnitř klubu. Zkrátka takováto investice by nakonec mohla přinést více škody než užitku.

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme