Polsko a Ukrajina pokračují v hledání řešení problémů svých velmi složitých a také velmi krvavých společných dějin. Cesta ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Varšavy na počátku polského předsednictví v Evropské unii byla ukázkou toho, že bez vyřešené minulosti se těžko budují bezproblémové vztahy.

Komentář Praha 16:30 19. ledna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Od předsedy polské vlády Donalda Tuska Zelenskyj slyšel jasná slova o tom, že posun Ukrajiny k členství v Evropské unii je jedním z hlavních úkolů Varšavy v čele Unie.

Velká část jednání byla ale také věnována té nejcitlivější a nejkrvavější části polsko-ukrajinské historie, kterou jsou masakry na Volyni.

Tento boj Poláků a Ukrajinců o kontrolu nad tímto úrodným a bohatým územím v posledním dějství druhé světové války byl neobyčejně brutální a krvavý. Na snahu Ukrajinců terorem vyhnat z Volyně Poláky, snaze, které za meziválečného Polska předcházela naopak snaha Varšavy o kolonizaci těchto území, reagovali Poláci odvetnými akcemi proti ukrajinskému obyvatelstvu.

Okno příležitostí

Do toho tu ještě byly dvě okupační mocnosti, nacisté a sovětští komunisté. A do této krvavé smršti se dostali i volyňští Češi a patří sem i tragédie českého volyňského Malína, dodnes kvůli nánosům komunistických lží zcela nevyjasněná.

Krve na polské i ukrajinské straně bylo během volyňských masakrů prolito tolik, že je třeba si tuto krvavou kapitolu historie vztahů mezi Poláky a Ukrajinci poctivě odpracovat. Na straně diplomatů, politiků, historiků, ale i veřejnosti, ovlivňované mnohdy jednostrannými pohledy na tyto smutné události.

‚Klíč k usmíření našich národů.‘ Ukrajina povolila exhumaci ostatků Poláků zabitých ve Volyni

Číst článek

Zdálo by se, že uprostřed války Ukrajiny s ruským agresorem na to není ten správný čas. Ale kdy jindy, než v době, kdy jsou sympatie drtivé většiny Poláků na straně napadené Ukrajiny a Ukrajinci pociťují vděk za obrovskou pomoc, kterou Polsko Ukrajině poskytlo a nadále poskytuje, by měl být tento čas lepší.

Ostatně i Česko a Německo udělaly dobře, když využily dobré atmosféry první poloviny 90. let k vyjednání česko-německé deklarace. A vytvoření mechanismu smíření, který dokázal vztahy mezi Čechy a Němci uklidnit natolik, že dnes v nich složitá a krvavá historie nehraje zásadnější negativní roli.

Říká se tomu okno příležitostí a je dost dobře možné, že nejlepší okno příležitostí pro odstranění zátěže v podobě Volyně je pro Poláky a Ukrajince teď. Poláci a Ukrajinci věří ve společnou budoucnost v Evropě, Evropské unii a NATO a mnohé pro to dělají. Temné stránky minulosti je však třeba vyřešit také. A možná dokonce úplně nejdřív.

Autor je komentátor Deníku

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít