Přírůstkem v repertoáru jedné z nejoblíbenějších scén v republice jsou Ibsenovy Přízraky. Norský dramatik hru napsal v roce 1881, jeho bydlištěm byl tehdy Řím. V Dejvicích hru úplně nově zpracoval režisér Jiří Pokorný. Výsledkem je klasicky vypadající kus, který ale má přesah do současnosti. „Nikdy nevíme, co je správné. Myslím, že v mém okolí není nikdo, kdo by si nepřál změnit nebo zvrátit aspoň pár maličkostí ve vlastní minulosti,“ zamýšlí se režisér nad volbou Přízraků do dramaturgického plánu.  

Časovým rámcem hry je jeden jediný den. Vdově po kapitánu Alvigovi (Klára Melíšková) se po delší době vrací z ciziny syn Osvald (Vladimír Polívka). Emoce násobí fakt, že se vrací přesně v předvečer desátého výročí smrti kapitána Alviga. Vdova všude vidí přízraky.

Ibsenův naturalistický kus je hrou o zakrývání pravd, maloměšťáctví, neupřímnosti a povrchnosti. To všechno symbolizují právě přízraky, které se pak zjevují v našem světě – třeba v podobě nečekaných přiznání pravdy. Režisér Jiří Pokorný chápe přízraky jako nevyřešené události a situace z minulosti – a vnímá je tak i na základě vlastní zkušenosti. „Jde o to, že člověku se objevují neuspořádané obrazy,něčeho frustrujícího, co nemáte tak úplně vyřešené.“

Autor scénografie Petr B. Novák přenese diváky do pokoje v domě Alvingových, typického obývacího salonu vyšší společenské třídy druhé poloviny 19. století. Historický ráz podtrhují kostýmy Aleny Dziarnovich. Na jevišti dejvické scény se v Přízracích kromě Melíškové a Polívky objeví ještě Veronika Khek Kubařová, Martin Myšička a Pavel Šimčík.

Zuzana Filípková, stk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít