Občas se setřou barvy nebo ulomí drát, popisuje úspěšná mladá animátorka úskalí loutkových filmů
Každý rok slaví současní čeští animátoři úspěchy na prestižních světových festivalech. Často jde o loutkové snímky, které navazují na tradici Hermíny Týrlové, Karla Zemana nebo Jiřího Trnky. A loutky se staly nedílnou součástí tvorby i animátorky Báry Anny Stejskalové. Ta bodovala už se svým studentským snímkem Rybáři, který se dostal až do finále soutěže BAFTA. Na svůj nový loutkový film dostala peníze na libereckém Anifilmu.
U několikametrových tmavomodrých kulis korálových útesů stojí mladá slečna, která štětcem lepí vyvrtané díry. Ty udělali do dekorací tvůrci kvůli speciálním světle zeleným podstavcům pro loutky.
Ve vedlejší menší dílně pak animátorka a režisérka Bára Anna Stejskalová vytahuje z polic hlavní postavu filmu – pestrobarevného korýše straška pavího.
„Tato kreveta je výjimečná tím, že je na jednu stranu hrozně agresivní a nedá se chovat ani v akváriu. Ale já jsem si ji vybrala kvůli tomu, že má nejvíce vyvinuté oči na světě. Na rozdíl od lidí, kteří vnímají barvy jenom podle tří barevných čípků pro červenou, zelenou a modrou, tak tato kreveta má těch čípků šestnáct a dokáže vidět barvy, které si nedokážeme ani představit,“ popisuje autorka, která právě proto nazvala připravovaný loutkový snímek 9 milionů barev.
„Při psaní 9 milionů barev jsem se inspirovala jedním svým přátelstvím. A ten film je hlavně o přátelství, které hraničí s láskou. Je to také o tom, jaké to je vidět se vzájemně zlepšovat, zhoršovat a možná se i hádat. Veskrze je hlavním tématem to, jaké to je sdílet život s někým, kdo svět vnímá v naprosto odlišných barvách,“ vysvětluje animátorka, které vytvořila pestrobarevného straška pavího s velkými ostrými klepety ze silikonu a dřevěné kostry.
Fotbal s delfíny
Snímek, co osvobodí mnoho duší. Hlavní cenu Anifilmu získal Můj románek s manželstvím
Číst článek
Bára Anna Stejskalová ale zároveň přiznává, že se loutky rozbíjejí téměř v každém záběru. „Občas se odřou barvy nebo se během animace setřou, jelikož se ten animátor té loutky dotýká. Občas třeba vypadne drát nebo se dokonce zlomí. Nebo má loutka blbě utažený nějaký kloub uvnitř. Je to pořád něco,“ směje se.
S kolegy zatím natočila autorka několik desítek vteřin příběhu. Na počítači v ateliéru si pouští různé testovací záběry, například s delfíny, kteří hrají pod vodou fotbal.
„Výsledná stopáž záleží na tom, jestli se nám podaří sehnat ještě zbytek peněz. Zatím máme dvě varianty. Jedna je patnáctiminutová, a když se nám podaří finance sehnat, tak bude pětadvacetiminutová verze. Tam počítáme ještě s dalším půl rokem natáčení, tudíž bychom měli pracovat zhruba do konce příštího roku,“ uzavírá animátorka Bára Anna Stejskalová, která má s kolegy studio na pražském Žižkově.
Na snímek 9 milionů barev získala autorka peníze ze dvou výzev Státního fondu kinematografie. Na nedávném libereckém festivalu Anifilm dostala také 450 tisíc korun na dokončení filmu.