Hřebejk: Ponižují vás celý život, to je podstata umělecké profese. Může to pomoct k lepšímu výkonu
Po šest let starém filmu Učitelka se režisér Jan Hřebejk vrací ke zpracování látky z prostředí školy. Čtyřdílný krimi seriál Pozadí událostí se odehrává na olomoucké univerzitě, vysílá ho Česká televize od poloviny září a hrají v něm i neherci a tematizuje problematiku rovnosti a jinakosti. „Kdo spáchal zločin, není podstatné. Podstatné je, k čemu dospěje divák,“ říká Hřebejk.
Série Pozadí událostí vychází z námětu olomouckého vysokoškolského pedagoga, odborníka na literární detektivní žánr a spoluautora série Detektivové od Nejsvětější Trojice Michala Sýkory. Kombinuje hanácké reálie, kriminální zápletku a dialogy založené v řadě situací na improvizaci.
Tentokrát jsou hlavním tématem partnerské vztahy a současné otázky moci, postavení žen a menšin. Režisér Hřebejk říká, že nad formou přemýšlel v intencích svých oblíbených snímků Woodyho Allena Match Point – Hra osudu a Zločiny a poklesky.
„Detektivní zápletka Allenovi vždycky pomáhala vyprávět o lidech. Vespod tepe napětí, na to jsou navlečené charaktery. I v Pozadí událostí byla detektivka jen záminkou pro psychologický příběh rodiny, školy, policistů,“ vysvětluje Hřebejk.
„Kdo spáchal zločin, není podstatné. Podstatné je, k čemu dospěje divák v náhledu na postavy i na sebe sama.“
Paměti herců jsou plné ponižujících situací
Vztah pedagoga se studentkou, lesbický pár čekající dítě, žena, která vede vyšetřování vraždy namísto mužského kolegy, soustavně podváděná a ponižovaná manželka – vysokoškolská pedagožka či touha matky výtvarnice naplnit své ambice. To jsou klíčové motivy, pomocí kterých autoři série zkouší více či méně schematicky tematizovat a odlehčovat problematiku současné doby.
Studentka si to špatně vyložila. Se závěrem etické rady nesouhlasím, hájí se docent, který se choval nevhodně
Číst článek
Jednou ze seriálových linek je také to, zda jsou vysoké školy bezpečným prostorem. Nedávno na to upozornila výzva Nemusíš to vydržet.
„Bavil jsem se o tom s Jiřím Havelkou, který hraje v seriálu jednu z hlavních rolí, a ten řekl, že by si učitelé a studenti neměli po osmé hodině večer telefonovat... Je to komplikované. Něco je nepřípustné, ale řeší to, že si nemáme telefonovat po osmé večer?“ podotýká Hřebejk.
Hranice mezi ponižováním a zdravou motivací je ovšem podle Hřebejka velmi tenká a nedá se zobecnit:
„Podstata uměleckých profesí je, že vás někdo ponižuje celý život. Pořád slyší soudy, které zraňují. A někdy to dělají i kolegové, které máte rádi.“
„Nedávno jsem se potkal s dívkou, neherečkou, se kterou jsem před lety točil reklamu. Já na to natáčení vzpomínal rád, ona mi ale řekla, že to pro ni bylo příšerné; prý jsem jí neustále říkal, že chci vidět zoubky. Já ji v podstatě ponižoval, byl jsem hulvát, aniž bych to tak chtěl a uvědomoval si to,“ vzpomíná.
Vyučující musí projít školením ohledně sexuálního obtěžování, říká odbornice z Edinburské univerzity
Číst článek
„Někdy je zkrátka ve škole těžké rozeznat, kdy učitel studenty třese proto, aby je donutil k lepšímu výkonu, a kdy už se po nich jako zakomplexovaný veze,“ říká Hřebejk.
„Vezměte si třeba skvělou, vzdělanou Věru Chytilovou. Aby zatřásla šuplíky herců, říkala jim neskutečné věci. A ty ranily i zavedeného herce, natož mlaďochy. Někomu takový přístup pomůže, někoho může zazdít. Takový je ale celý život, i paměti herců jsou takových ponižujících situací plné.“
Záleží na citu
Zdůrazňuje, že studenti by neměli být ve škole ponižováni a zastrašováni. „Já si to pamatuju ze svých dob. Byl tam ten šovinismus. Ale taky se to vyvíjí. Každý přesně vycítí, jak to má být, co je nepřípustné obtěžování a kdy můžete pomoct ženě do kabátu. Ale těžko se to kodifikuje.“
„Když Jirka Bartoška, kterého mají ženy rády, udělal polovulgární vtip na Evu Zaoralovou, ona to byla sranda a ona se smála. Ale když to zkusil někdo napodobit, tak to bylo naprosto idiotské. Záleží na citu, nemůžeš lidi zraňovat,“ dodává Jan Hřebejk ze zákulisí karlovarského filmového festivalu.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
