Ty příjemné vibrace začínají, ještě než se v obraze objeví studiové logo. Pomalý nástup melodie Harolda Faltermeyera se svými nezaměnitelnými gongy a syntetizérem, které gradují do živých obrazů startovací ranveje zahalené do zlatavého slunečního oparu. Pak přijde zážeh motorů a s nimi plynulý přechod do úvodních tónů Danger Zone v podání Kennyho Logginse.

Fungovalo to v roce 1986 a funguje to i nyní. Proto si snímek režiséra Josepha Kosinského půjčuje úvod svého předchůdce Tonyho Scotta i s hudebními motivy a krátkou vysvětlivkou o elitních letcích z programu Top Gun.

Stále je tady přítomná aura nedosažitelného, a přesto tolik kýženého „cool“ statusu, zastoupeného nažehlenými uniformami, stylovými brýlemi s černými skly a lehkými zlatými obroučky a vzájemným špičkováním se o tom, kdo z přítomného pilotního výkvětu celé země je tím skutečně nejlepším.

Jako by se na tomhle uzavřeném střípku Ameriky, kde létání znamená všechno a kam realita nakoukne jen málokdy, zub času vůbec nepodepsal. Všechno to tu zůstalo skoro jako muzejní expozice. Pouze přibylo pár žen a ubylo všudypřítomného kouření – a překvapivě i homoerotiky. Místo plážového volejbalu se tak pro stmelení kolektivu hraje americký fotbal.

Jak se zdá, ani kapitán Pete Mitchell zvaný Maverick (Tom Cruise) se za ty roky příliš nezměnil. Pořád tak trochu arogantní floutek rebelující proti autoritám, který odmítá povýšení i odchod do důchodu, jen aby mohl dál pokoušet své limity a svéhlavě se vrhat do stále riskantnějších kousků. Jeho vlastní štěstí je bohudík ještě tvrdohlavější než on sám.

Na začátku nového Top Gunu to vypadá, že pro něj není místo v realitě „tam venku“, ani v námořnictvu – a dost možná ani v přítomnosti. „Váš druh směřuje do záhuby,“ upozorní ho velitel s tváří Jona Hamma, který ve filmu sehrává klasickou roli pochybovače s jasně vyhraněnými morálními zásadami, z nichž většina jde přímo proti tomu, co Maverick představuje.

Současnost vyžaduje co nejmodernější techniku. Nepředvídatelnost a křehkost lidského charakteru se u supervýkonných strojů za miliony dolarů už tolik nevyplácí, a tak se do těžkých bojů obvykle vysílají drony. Tahle konkrétní mise si ale žádá splašeného magora typu Mavericka, který ve vypjatých chvílích dokáže zázraky. Několik jich totiž bude potřeba.

Nejdřív ale výcvik a výběr vhodných kandidátů z hrstky mladých, krásných a ambiciózních (Miles Teller, Monica Barbaro, Lewis Pullman, Glen Powell a další). Čeká je maximálně dvou a půl minutová návštěva neznámého nepřítele, který oplývá stíhačkami páté generace a k tomu i supertajnou továrnou na zpracování uranu, skrze níž ohrožuje zbytek světa. Cesta k ní ale vede klikatou stezkou mezi skálami, podstatně zúženou citlivými radary a přítomnými protiletadlovými raketami. Posledním úkolem pro všechny tak bude přežít.

Zápletka to není kdovíjak komplikovaná. Nejen že v mnohém kopíruje dějovou i emoční linku jiných Cruisových akčních filmů z posledních let, které staví úspěch zdánlivě sebevražedné operace na souhře často nesourodého týmu, ale také události prvního Top Gunu. 

Producent Tom Cruise prostě velmi dobře ví, co diváci od herce Toma Cruise požadují. A literární kvality scénáře to nejsou.  

Těžko se v tom všem dá přehlédnout vzájemná podoba Mavericka s jeho hereckým představitelem. Oba patří k produktům jiné doby: mementa úspěchů i pádů schovaných za výstavní vitrínou, vykopávky, ke kterým tíhneme stejně jako americké námořnictvo ke stíhačkám F/A-18. Trochu bláznivě se pokaždé snaží udělat pro věc maximum – i když to není potřeba, i když už existují podstatně bezpečnější postupy. Lidský faktor má u nich vždy přednost před strojem. 

Odpověď na otázku, kdo v časech zelených pláten a špičkových speciálních efektů točí filmy jako Tom Cruise, je jednoduchá. Málokdo má totiž prostředky a dostatečné zkušenosti – což jde ruku v ruce s určitou dávkou šílenství – na to, aby nechal vytvořit herecké tréninkové středisko a k tomu i speciální kameru pro snímání letu ve vysokých rychlostech, jen aby byly výjevy z kokpitu stíhačky autentické a divák mohl pociťovat stav přetížení spolu s aktéry.

Poctivost se vyplácí. Nový Top Gun díky tomu vytváří bezvýhradně jednu z nejpůsobivějších diváckých atmosfér posledních let. Přidejte k tomu snesitelný nános patosu v podobě záblesků minulosti (obzvlášť dojemná je krátká scéna s Kilmerovým Icemanem) a nenásilné romantické linky s dávnou láskou Penny (Jennifer Connellyová), jejíž jméno v prvním snímku zaznělo vlastně mezi řečí, a úspěch je zaručen.

Kina, jak se ukazuje, potřebují Toma Cruise stejně zoufale jako námořnictvo jeho nestárnoucího Mavericka.

Snímek Top Gun: Maverick měl v českých kinech premiéru 26. května 2022.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít