Portrétuju životní výzvy a svět kolem sebe. Ruská agrese ho změnila, říká litevská režisérka
Litevská režisérka Gabrielė Urbonaitė v Praze a Brně uvedla premiéru své Renovace. Komorní mileniálské drama vypráví o Iloně, která se těsně před třicítkou nastěhuje s přítelem do nového bytu. Oba překvapí rekonstrukce celého domu, která navíc Ilonu ruší při práci. Setkání s ukrajinským dělníkem jí přinese další nejistotu ohledně toho, kam chce v životě směřovat. Režisérka v rozhovoru pro Radiožurnál přibližuje vznik svého celovečerního debutu.
Jak vznikl film Renovace? Začala jste u sebe, například své osobní krize před třicítkou, nebo u nápadu s lidmi, které ruší stavební práce na jejich domě?
Dostala jsem nápad na tři hlavní postavy v neobvyklé situaci. Mladý pár se nastěhuje do zdánlivě dokonalého bytu v domě, který začne procházet rekonstrukcí. Ilona pracuje z domova a seznámí se s dělníkem, který na místě pracuje.
Celé by mě to ale asi vůbec nenapadlo, kdyby dům, kde jsem sama ve Vilniusu bydlela, neprošel kdysi také renovací. Pamatuju si, jak jsme se snažili dohodnout s dělníky, se kterými jsme si nerozuměli. To bylo asi základem filmu.
O špatných věcech, návratech na ulici a nažehlených Pokémonech. Do Varů přivezli debuty ze života
Číst článek
Vypadáte dokonce trochu podobně, vy a vaše hlavní hrdinka. Nebo se mi to jen zdá?
To se asi často stává. Majitelé psů a jejich mazlíčci se sobě podobají. A režiséři a herci taky, jak jsem si všimla. Hlavní postava není žádný můj autoportrét, ale je složená z mých zkušeností nebo odpozorovaných situací a zážitků přátel. V Litvě jsme si ale všichni trochu podobní.
Dělník Oleg je Ukrajinec, což do filmu přináší další témata, především samozřejmě současnou ruskou válku na Ukrajině. Jde o krizi a nejistotu ještě jiného druhu…
Ta postava byla vždycky zamýšlená jako Ukrajinec. Taková je prostě realita, že na litevských stavbách je hodně Ukrajinců a Bělorusů. Když začala plná invaze, musela jsem se rozhodnout. Buď válku zahrnu do filmu, nebo Renovaci zasadím do minulosti. Jinak to nešlo, svět se prostě změnil.
Co tedy všechno renovace v titulu filmu znamená, nebo čeho je metaforou? Když se něco renovuje, očekáváme zlepšení situace. Zároveň je to ale výzva, přechodný stav nejistoty, možná i potenciální krize. Je to tak?
Ano, nejdřív je ta renovace pro hlavní postavu hlavně překážka a otrava. Přijde o svůj klid na práci. Každé překážky jsou ale výzvy a možnost růstu. Ilona potkává někoho, s kým naváže vztah. Ta situace je zároveň metafora její vlastní vnitřní renovace.
S rekonstrukcemi starých sovětských domů v Litvě je to navíc tak, že se často rekonstruuje vnějškově a dělají se jen fasády. Ilona je trochu perfekcionistka a taky nejdřív myslí hlavně na vnějšek. Jak působí na lidi a jestli jim dokáže vyjít vstříc. Musí si uvědomit, že musí začít u sebe a vrátit se k některým věcem z vlastní minulosti.
Jak je na tom v současnosti litevský film? Na Sundance, v Locarnu nebo v Karlových Varech jsme zaznamenali větší počet zajímavých debutů hlavně mladých tvůrkyň a tvůrců.
Ano, je to teď skvělé. Všichni vzájemně spolupracujeme a pomáháme si. Můj kameraman Vytautas Katkus uvedl svůj první film Návštěvník v Karlových Varech v hlavní soutěži, Marija Kavtaradze, která pracovala na Renovaci jako castingová režisérka, zase cestovala po celém světě s filmem Slow.
S každým filmem se svlékám z kůže, říká evropská herecká hvězda Vicky Kriepsová
Číst článek
V mé generaci je hodně zajímavých hlasů. Koukáme společně na filmy, přejeme si úspěch a pomáháme si.
Co změny a nové naděje způsobilo?
Nevím, čím přesně to je, ale už tak pět let prostě točíme filmy o věcech, které se nás opravdu týkají. Nejsou to nutně nějaká zásadní historická témata nebo filmy, které chtějí napodobovat, jak vypadají nějaké jiné snímky. Portrétujeme svět, který vidíme kolem sebe. Mezi našimi filmy najdete podobnosti, ale myslím, že máme každý vlastní hlas.
Na jaké filmy tedy koukáte?
Mám rád skandinávské filmy, miluju například Joachima Triera. Koukám ale hodně i na starší filmy, obdivuju Krzysztofa Kieślowského nebo francouzskou kinematografii, mám ráda třeba Miu Hansen-Løve. V době dospívání pro mě byla zásadní Antonioniho Zvětšenina.
Snímek Renovace měl premiéru v soutěži Proxima na filmovém festivalu v Karlových Varech. Do kin vstoupil 16. října 2025.
