Jedni ho nenávidí, druzí na něj nedají dopustit. Varšavský Palác kultury a vědy slaví 70 let
Jedni ho nenávidí, druzí na něj nedají dopustit. Jisté je, že Palác kultury a vědy v centru polského hlavního města se stal ikonickým orientačním bodem Varšavy. Perla socialistického realismu minulý týden oslavila 70 let od otevření. Jejím základům muselo ustoupit 170 obytných domů, a to v době, kdy se Varšava pořád ještě vypořádávala s válečnými ztrátami. Stavba stála 700 milionů tehdejších zlotých.
„Dalo by se říct, že tu jsme na takovém výletě a zároveň na dovolené,“ říká Pavel, kterého potkávám u jednoho ze vstupů do Paláce kultury a vědy v centru Varšavy. Dorazil sem ze Slovenska společně s Barbarou. Na rozdíl od ní se ale prý neodváží vyjet až nahoru na vyhlídkovou terasu v 30. patře. Má totiž strach z výšek.
„Terasa je jednou z nejzajímavějších atrakcí v Paláci kultury a vědy, nabízí totiž 360stupňový výhled na Varšavu. I díky ní sem každoročně přijde asi milion návštěvníků. Palác se pořád umisťuje mezi třemi nejnavštěvovanějšími atrakcemi ve Varšavě,“ popisuje největší a nejznámější lákadlo paláce Dorota Zmarzlaková ze Správy Paláce kultury a vědy.
Terasa vábí i běžce. Každý rok se tu totiž koná závod ve výběhu schodiště do 30. patra. My se ale scházíme přesně v polovině, v 15. patře úchvatné věžovité, kdysi mramorově bílé stavby, dnes zhnědlé prachem a špínou.
Sovětský dar nedar
„Palác kultury byl dlouho nejvyšší budovou celého Polska, ale po dokončení Varso Tower v roce 2021 tohle prvenství ztratil. Zůstává ale nejvyšší památkou v Polsku,“ zdůrazňuje moje průvodkyně.
V centru Varšavy povstal v 50. letech, tedy v době, kdy Varšava prakticky nebyla. Za druhé světové války se proměnila v moře ruin a jeden velký masový hrob. Zničených bylo 90 % města. Jeho obnova byla prací na desetiletí, svůj palác ale už mělo.
Těsně před koncem druhé světové války, přesně 21. dubna 1945, totiž Sověti předložili Polsku deklaraci o tom, že převezmou část nákladů spojených s obnovou hlavního města. Polská strana v tomtéž roce zase nabídla seznam projektů, které by se takto daly realizovat.
„Byla tam třeba stavba první linky metra nebo obnova univerzitního kampusu,“ vyjmenovává Dorota Zmarzlaková. „Z toho seznamu se ale dalších šest let nic nezrealizovalo. Až v roce 1951 se Sovětský svaz rozhodl k deklaraci vrátit, jen bez otázek a s jedinou možností: ‚Postavíme vám takový palác!‘“
Stalinův odkaz
Stavba dokončená v roce 1955 nesla zpočátku název Palác kultury a vědy Josifa Stalina. V době, kdy se Varšava a vlastně celé Polsko těžce sbíraly z válečných majetkových i lidských ztrát, tak dostala Stalinův památník. A navíc za něj Poláci nakonec museli i zčásti zaplatit.
Je to falšování historie, tvrdí Duda. Výstava o Polácích v německé armádě budí rozruch
Číst článek
„Říká se, že to byl dárek od Stalina, který symbolizoval podřízenost Polska Sovětskému svazu, ale taky poválečnou obnovu země a legitimitu polského vedení. Investice ze strany Sovětského svazu byla samozřejmě obrovská, ale i pro Polsko to znamenalo velké výdaje,“ potvrzuje Dorota Zmarzlaková.
Celkem tehdy výstavba stála 700 milionů zlotých. Pracovaly na ní tisíce dělníků, kteří kvůli ní nejdřív museli zbořit 170 obytných domů.
Některé sice byly neobyvatelné, v jiných se ale zabydleli Varšavané, kteří přežili vyhnání z města po potlačeném varšavském povstání, nebo i nově příchozí, kteří v hlavním městě hledali aspoň nějaké zázemí. Bydlení přitom bylo stále vzácné a těžko dostupné.
Nezničitelný obr
I kvůli této minulosti nejednou obyvatelé, ale i úřady vážně uvažovaly o zbourání paláce.
„Dlouho se o tom diskutovalo, ale on je to vlastně dost absurdní nápad. Už jen proto, že palác má skutečně nezvykle solidní konstrukci, která se pne do výšky 237 metrů. Ono ho vlastně nejde zbořit kvůli vší té oceli. To by ho asi museli vyhodit do vzduchu, což v centru města úplně nejde,“ vysvětluje průvodkyně.
Dnes celé okolí paláce prochází rozsáhlou modernizací. Dříve bylo zalité betonem a fungovalo jako parkoviště a chaotické nástupiště dálkových autobusů, teď se pomalu mění v park. První hotový úsek se otevřel teprve před pár dny a propojuje palác s novou budovou Galerie moderního umění. Kde dřív stála auta, jsou dnes brouzdaliště a travnaté plochy poseté lehátky.
Hlasů volajících po zboření paláce tak podle Doroty Zmarzlakové stále ubývá. Budova s nepřehlédnutelnou věží, která v minulosti nesla různé přezdívky, se stala součástí varšavského panoramatu, veřejného prostoru i kulturního a společenského života. Sídlí v ní univerzita, divadelní sály, kinosály, plavecký a skokanský bazén, bary, konferenční sál, kanceláře, výstavní prostory i reprezentační sály.
Memento doby
Procházíme se ve 4. patře, kde jsou víceúčelové sály pro výstavy, plesy, svatby, konference nebo koncerty.
„Konkrétně toto je sál Broniewského,“ vede mě dál moje průvodkyně a vysvětluje, že sál je specifický dřevěnou mozaikovou podlahou. Ta ovšem čeká na údržbu, zatímco podlahy okolních sálů už se jí dočkaly. Palác je tak velký, že údržba a rekonstrukce tam trvají prakticky nepřetržitě, přiznává Dorota Zmarzlaková.
Medvědi se v Polsku nebudou střílet, ale dostanou čipy. ‚Dobré řešení pro lidi i zvířata,‘ říká ministryně
Číst článek
„Sál má také na stěnách specifickou omítku, která připomíná žlutý mramor. Je to povedená práce,“ hodnotí. „A nad hlavami už máme malby a kartuše, ve kterých jsou personifikované vědy. Bavíme se o roce 1955, kdy bylo znázorňování náboženských motivů nemyslitelné, proto jsou tu postavy představující vědy – architekturu, geometrii, chemii, ale třeba i agrárnictví a fyziku.“
Autorem celé budovy je Lev Rudněv, asi nejznámější architekt stalinistických budov včetně například Moskevské státní univerzity. Při práci na výzdobě paláce se inspiroval nejen vzory tehdy vyzdvihovanými v Sovětském svazu, ale také různými památkami z celého Polska a jejich architektonickými styly. Proto některé prostory působí trochu nesourodě.
Nejen díky sálům ve 4. patře se Palác kultury a vědy nakonec v roce 2007 stal památkou. Podobné věžáky ve stylu socialistického realismu povstaly i třeba v lotyšské Rize nebo v Praze – hotel International, dříve Družba. Varšavský Palác kultury a vědy ale od samého počátku sloužil kultuře, vědě a vzdělání, i když první polovinu své existence pokřiveným ideologií Polské lidové republiky.
