Kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly. Chodili za nimi naši pradědové, připomíná spisovatel Štifter
Do prostředí prvorepublikových nevěstinců v Českých Budějovicích umístil svou novelu Café Groll spisovatel Jan Štifter. Název odvodil od skutečného a vyhlášeného podniku poblíž tehdejších kasáren u nádraží. „Chodili tam v podstatě všichni naši pradědové a jejich tátové. Tehdy ještě platila dvojí morálka, že muž má přicházet do manželství s nějakou zkušeností, zatímco žena má zůstat pannou,“ říká spisovatel v dalším dílu seriálu Česko mezi řádky.
Stojíme v krátké uličce, která se pořád ještě jmenuje Kasárenská. Kousek od nás jsou bývalá kasárna, odkud se do zdejšího Café Groll chodili bavit vojáci.
Za dámskou společností do Českých Budějovic! Ale slušně, kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly
„Tak to je, že většina kaváren na území Českých Budějovic se nacházela poblíž posádek,“ přikyvuje Jan Štifter. Jeho novela Café Groll se odehrává v roce 1920.
„Ty holky, nevěstky, byly součástí společenství celého domu. To znamená, že majitel, bordelpapá, s manželkou se scházeli s děvčaty u stolu, posnídali, de facto i poobědvali a začínali chystat odpolední, případně večerní a noční program.“
Zůstat jen osmdesát dní
Kde přesně stávalo Café Groll, už se dnešní historici nedokážou shodnout. Jisté je, že podnik patřil k nejúspěšnějším v Českých Budějovicích. Nevěstky zde také provozovaly své služby nejdelší dobu.
„Zůstávaly tady sedmdesát osmdesát dní. Většinou to bylo tak, že dívka přišla, hodila se do placu, jako by se postavila do výlohy, a když se okoukala, tak šla zase o dům dál. Ty holky pak pokračovaly na Prahu, na Klatovy... Zajímavé je, že tady v Budějovicích prakticky nepotkáváme v nevěstincích holky z Budějovic. Styděly se. To znamená, že šly třeba někam do Uher,“ popisuje spisovatel.
Café Groll se dostalo i do dobových novin, když tady dostal na počátku 20. století výprask řeznický mistr, protože prý urazil jednu z nevěstek.
3:43
‚V socialismu jsme furt.‘ Hrdinové Vytěženého kraje hledají na Mostecku kulisy reálného socialismu
Číst článek
Dobový tisk psal, že tenkrát ho holky bily včetně spolumajitelky Matyldy Grollové. Tuto část zakomponoval Jan Štifter i do své novely.
„Píše se tady: Dostal židlemi i rozličnými jinými předměty, přičemž mistr utrpěv lehké zranění oháněje se kolem sebe gumovou pivní rourou,“ cituje Štifter.
„Byla to pivní trubka. Zajímavé je, že tenkrát platil přísný zákaz pití alkoholu v nevěstincích. A je to taková zvláštnost, jak se do podniku, kde bylo zakázané pití, dostala pivní pryžová roura,“ směje se.
Kavárny, vinárny a bary
Jan Štifter upozorňuje, že na počátku 20. století bylo v Budějovicích okolo stovky kaváren a dalších podniků, které nabízely dámskou společnost:
„To byly nejenom ty nevěstince v klasickém smyslu, kde čekáme hlavní místnost a pokojíčky, ale ponejvíce to byly právě kavárny, vinárny, bary, které lákaly nebo inzerovaly dámskou obsluhu. A ta dámská obsluha byla nachystaná prakticky na všechno. Byla nachystaná obsloužit klienta nejenom v tom šenku, ale často i ve sklepě někde na uhlí, případně na pivních sudech nebo někde v maringotce na dvorku.“
Hit Jihočeského divadla
Několik let provází Café Groll i Pavla Oubrama. Herec Jihočeského divadla ztvárnil postavu lékaře Rudolfa Slívy ve stejnojmenné divadelní inscenaci, která teď patří k tahákům této scény:
„Já to hraju strašně rád, protože jsem tam obklopen samými krásnými děvčaty. Je tam fajn, že to je rovina nejenom mladého Slívy, ale i pak, když zestárne, je tam možnost udělat posun lidské osobnosti.“
Pavel Oubram navíc pro Český rozhlas namluvil audioverzi této novely.
