Když 21. srpna 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy území Československa, František Kriegel byl jedním z těch, kteří byli odvlečeni do Moskvy, aby podepsali potupné Moskevské protokoly.

„Všichni jsme ho přesvědčovali, aby podepsal,“ vzpomínal Zdeněk Mlynář ve svém z memoáru Mráz přichází z Kremlu. „Ludvík Svoboda na něj křičel tak, až se Kriegel ohradil a Svoboda zmlkl. Pamatuji se, jak Kriegel řekl: ,Co se mnou mohou udělat? Pošlou mě na Sibiř, nebo mě dají zastřelit. S tím já počítám a kvůli tomu nepodepíšu.‘“

„Problém podpisu-nepodpisu v roce 1968 není otázkou Krieglova hrdinství nebo zásady. Podle něj prostě nebylo možné protokol podepsat, protože nešlo o delegaci, ale o unesené komunisty,“ namítá Martin Groman v rozhovoru pro Radiožurnál.

„To, co jim dali k podpisu, nebyla dohoda, ale diktát, a to, co se stalo, byla kapitulace. (Kriegel) říkal, že je zástupcem lidu a jako takový nemá legitimitu k tomu, aby jednal o mezinárodní smlouvě, která omezí samostatnost státu. Proto navrhuje vrátit se zpátky a projednat vše v parlamentu.“

Groman na knize o Krieglovi pracoval dvacet let. Obšírná monografie čítající přes 600 stránek dává možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, který je širší veřejností stále pokládán zčásti za hrdinu a zčásti za padoucha. 

V to nicméně ve svých přemítáních doufal Václav Havel už v roce 1988: aby jednou vznikla kniha, díky níž by „lidé pochopili, že tu byli dokonce i komunističtí politikové, kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu“.

Po Krieglovi samotném zůstaly jen stručné osnovy nikdy nenapsaného životopisu, a k tomu množství poznámek, úvah či meditací, které si psal v letech, kdy musel odejít od milované lékařské praxe.

„Poznámky si dělal na útržky papíru, na prázdné obálky, občas si začal psát i jakési poznámky ke dni. Napsané však odkládal, více už ho to ani nezajímalo. Nebyla to příprava na psaní pamětí, byl to ventil duše,“ poznamenala si podle Gromana roky po Krieglově smrti jeho manželka Riva.

Martin Groman píše převážně o moderní české a československé historii a o problematice médií, mimo jiné vydal v roce 2015 životopis komunistického novináře Stanislava Budína. Spolu s historikem Michalem Stehlíkem je tvůrcem oblíbeného podcastu Přepište dějiny. Působí také ve Společnosti Ferdinanda Peroutky a porotě Ceny Františka Kriegla.

Knihu Kriegel: Voják a lékař komunismu vydalo nakladatelství Paseka.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o 10 knih Kriegel: Voják a lékař komunismu, napište nám až do tohoto pátku 28. dubna do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku:

Který český herec ztvárnil postavu Františka Kriegla v novém filmu Petra Nikolaeva? 

• Jméno a příjmení
• Adresu pro případ výhry
• Telefon, případně e-mail

Výherce bude server iROZHLAS.cz losovat ze správných odpovědí, každý se může v daném kole účastnit pouze jednou. Více se dočtete v pravidlech.

red Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít