Od Pepka po Sandmana. Přinášíme historii adaptací komiksových předloh
Seriálů a filmů natočených podle komiksů rychle přibývá. A rozhodně nejde jen o ty nejznámější od Marvelu nebo DC Comics. Sami byste možná byli překvapení, co všechno má původ v ilustrované předloze.
Muži v černém, Kingsman: Tajná služba, Road to Perdition nebo na dva Oscary nominovaný snímek Dějiny násilí. Ano, je to tak. Film Davida Cronenberga z roku 2005 má skutečně svoji komiksovou předlohu. V roce 1997 ji napsali autoři John Wagner a Vince Locke.
Film s Viggem Mortensenem v hlavní roli se grafické novely drží hlavně v první polovině, pak už si scenárista děj upravil.
Pepek a Superman
Podobně je to s většinou adaptací a je takřka nemožné zavděčit se jak fanouškům komiksové předlohy, tak náročnému divákovi. Jak pro Radiožurnál upozorňuje překladatel a ředitel vydavatelství Comics Centrum Václav Dort, bylo to tak odjakživa.
Úplně na začátku stojí bratři Max a Dave Fleischerovi a jejich stejnojmenné studio. Mimochodem byli to právě oni, kteří vymysleli slavnou postavičku malé dámy s velkou hlavou — Betty Boop.
V roce 1929 pak začal vycházet krátký komiks s Pepkem Námořníkem. Bratři Fleischerovi na něj o čtyři roky později koupili práva. „Když se podíváte na ten originální komiks, Pepek v něm vypadal úplně jinak, než jak ho díky Fleischerům známe,“ popisuje překladatel.
Studio pak získalo licenci také na dnes ikonického hrdinu Supermana. „Vlastně to, jak Supermana známe, jak létá, jak se prezentuje, zkrátka celý jeho vizuál, vymysleli právě oni,“ doplňuje Dort.
Nekonečná inspirace, nebo kalkul?
Následoval třeba Flash nebo Spider-Man, v 90. letech potom také u nás oblíbený seriál Lois a Clark. Opravdovému boomu komiksových adaptací pomohly také nové technologie. Komiksové předlohy často pracují s neuvěřitelnou představivostí, jako nedávno uvedený seriál Sandman od Neila Gaimana nebo Zámek a Klíč.
„Zatímco u Sandmana se scénáristovi podařilo vybrat z Gaimanova podle mě až místy nesrozumitelného komiksu jen to nejlepší, u Zámku a Klíče jsem se jakožto znalec komiksu vydržel dívat jen na první sezónu. Autoři nepochopili podstatu předlohy a udělali z toho záležitost pro teenagery, která se hrubě nepovedla,“ hodnotí kvalitu adaptací vydavatel.
Nejdražší film Netflixu vztyčil v Praze mrakodrapy. Na své si přijdou akorát příznivci drcených tramvají
Číst článek
Jak ale ihned dodává, na škodu je i naopak snaha držet se předlohy za každou cenu. Příkladem je Sin City – město hříchu. Snímek s hvězdným obsazením komiks kopíruje v podstatě rámeček po rámečku, ale pro ty, kteří ho neznají, má zběsilé tempo.
„S tímhle si dobře poradili tvůrci filmu 300: Bitva U Thermopyl. Režisér Zack Snyder dal předloze od Franka Millera heroický, nadsazený vizuál s tím, že divákovi je jasné, že se dívá na epické vyprávění,“ říká Václav Dort. Zmiňuje přitom i filmovou podobu Dicka Tracyho nebo Batmana od režiséra Tima Burtona.
Vrána v Praze
Právě teď vznikají další a další komiksové adaptace. Diváci se tak můžou těšit třeba na seriál Vrána, který se v létě natáčel také v Praze, nebo filmovou i seriálovou podobu úspěšné prvotiny herce Keanu Reevse BZRKR, o níž jsme psali nedávno.
Motivace producentů a tvůrců seriálů i filmů podle komiksové předlohy jsou tedy různé – od zaručeného komerčního úspěchu u známého titulu přes zodpovědnost a úctu ke čtenářům až po snahu vyhovět hlavně divákům a z předlohy si vzít třeba jen základní zápletku.
