‚Dokud čteme dystopie, tak svět ještě funguje.‘ Matěj Dadák nahlíží na rozpadlou Evropu příštích dekád
Když psal Matěj Dadák svůj román Lovci švábů, neuvědomoval si, že je to dystopie. Nálepku tomu dal až nakladatel. V knize, která se odehrává na přísně střežených česko-polských hranicích za zhruba 12 let, vykresluje Dadák zhroucené státy i světové organizace, celoevropskou válku, uprchlickou krizi a hlavní postavy žijící na opevněném statku.
V nedalekém městě eskalují nepokoje a na obří těžební plošinu se sjíždějí další a další pracovníci z různých koutů rozpadající se Evropy. Tereza žije se svým o 40 let starším mužem Edou v opevněném statku, ze kterého nesmí téměř na krok, protože v okolí přestává být bezpečno.
„Lovci švábů vycházejí z nejčernějších vizí, jak by to mohlo dopadnout,“ říká spisovatel Matěj Dadák. Poslechněte si celý rozhovor
„Evropské státy hermeticky uzavřely svoje hranice, protože kvůli konfliktu na Balkáně se dali do pohybu uprchlíci, Evropská unie se rozpadla, Organizace spojených národů se rozpadla, uprchlíky nikdo nechtěl, protože nebyla práce. A tím pádem se státy izolovaly, zrušily se toky energií a obchodů, zásobování. V Česku se to řešilo těžební plošinou, kam se právě dováželi uprchlíci, aby pracovali v poměrně otrockých podmínkách, ale všem to vadilo, protože plošina byla ekologicky neúnosná,“ líčí budoucnost Evropy ve své knize Dadák.
Na debatě Radia Wave v Uherském Hradišti Dadák, kromě spisovatele také divadelní, seriálový i filmový herec a scenárista, připouští, že to vychází z jeho nejčernějších vizí.
Rusové jsou dobří lidé, ale pravděpodobně teď slyší špatné věci, říká spisovatel Anthony Doerr
Číst článek
„Jak by to mohlo dopadnout, kdyby se Evropa pod tlakem rozpadla. Naše společenství zaplať bůh ještě fungují. Asi víme všichni, jak by to vypadalo, kdyby se toto stalo, kdo by z toho profitoval. Kdyby se přerušily vztahy, kdyby každý stát fungoval sám o sobě. Plus nějaké konflikty a uprchlická vlna,“ nastiňuje spisovatel a srovnává:
„Teď sice jednu uprchlickou vlnu zažíváme, ale to je odvar toho, co by se mohlo stát, kdyby se stalo něco v Africe. A ono se to asi stane kvůli klimatickým změnám. To jsou výzvy, které nás čekají.“
Přesto vidí řešení. „Asi jediná možnost je jednota, solidarita, ujasnění si hodnot a ceny těchto hodnot,“ soudí Dadák a zamýšlí se nad oblíbeností dystopických románů:
„Člověk se může na chvilku ponořit do světa, který je ještě horší než ten náš, a pak se vynořit zpátky a furt dýchá a uvědomí si, jak se máme krásně. Dokud ještě dystopie vychází, dokud je čteme, tak to znamená, že se máme dobře.“
Dadák debutoval v roce 2010 novelou Horowitz, po 11 letech vydal román Muž bez jazyka a letos přidal Lovce švábů. Do dystopie se snažil vložit i humor.
„Snažím se, aby to bylo veselejší. Někdy tam jsou i vtipné dialogy. Snažím se to nějak hledat a prolnout. Kde je světlo, tak je i stín. I krupičná kaše potřebuje trochu osolit, aby chutnala dobře a cukr vyšel nahoru,“ dodává Matěj Dadák.
Celý rozhovor včetně otázek z publika debaty na Letní filmové škole v Uherském Hradišti si poslechněte v audiozáznamu.
