Ve 14 letech vstoupila do kláštera. „Asi každý teenager hledá lásku a já jsem prostě uvěřila, že ta největší láska je v Bohu,“ říká dnes spisovatelka, která své zkušenosti zúročila v románu Návrat.
V první dekádě 21. století se autorkám podařilo prorazit skleněný strop v beletrii, častěji než muži píší také knihy pro děti a kuchařky. V jiných disciplínách mají zastoupení menší.
Středně dlouhý původní český román je dnes o 96 stran delší než na přelomu století. Třetí díl datového seriálu o české literatuře a knižní produkci se zaměřuje na trendy posledních 24 let.
Seriál datových článků o české literatuře a knižní produkci obecně pokračuje druhým dílem, věnovaným spisovatelům a spisovatelkám, ale také těm, kteří knihy ilustrovali či překládali.
„Asi každý teenager hledá lásku, a já jsem prostě uvěřila, že ta největší láska je v Bohu,“ říká spisovatelka Petra Dvořáková, která čerpala ze svých zkušeností při psaní nového románu Návrat.
„Jeho vylíčení Prahy se řadí k těm nejpůsobivějším: po přečtení Tajemství všech tajemství uvidíte Prahu jinýma očima,“ uvedl Petr Onufer, redaktor nakladatelství Argo, k nové knize Dana Browna.
Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera zůstává i ve svém novém románu věrný tématu rodného jihočeského venkova, studiu psychologie místních lidí a duše krajiny.
„Původně jsem vůbec neměla v úmyslu psát o současnosti. Ona se tam ale tak urputně vlamovala, že jsem se tomu neubránila,“ odhaluje spisovatelka Tereza Boučková v rozhovoru Host Radiožurnálu.
Hrdinkou románu Niny Špitálníkové je mladá žena, kterou koreanistka zpovídala pro svou knihu hovorů s uprchlíky ze Severní Koreje. Je Severka oběť, nebo viník?
Dluh vydávání francouzských románů Milana Kundery v češtině dorovnává překladatelka Anna Kareninová. S čím zápasila při překladu Totožnosti? A do jaké knihy musela vymyslet typologii příznivců orgií?
Na letošní rok Netflix chystá zpracování slavného románu Sto roků samoty spisovatele a držitele Nobelovy ceny Gabriela Garcíi Márqueze. Před několika dny na něj zveřejnil první upoutávku.
„Já pomníčky bořím ráda, ale není to z neúcty k autorům nebo k osobnostem. Myslím si, že už jsme dost dospělí na to, abychom si mohli říkat pravdu o našich velikánech,“ říká Milena Štráfeldová.
Román Těla od Kláry Vlasákové řeší emancipaci, mateřství, pocit vlastní užitečnosti nebo generační spory. „Pocit neužitečnosti je pro člověka, zvlášť v současné době, zásadní,“ popisuje spisovatelka.
Islandská spisovatelka Sigríður Hagalín Björnsdóttir o hovoří v pořadu Mozaika o svých románech Ostrov a Ohně. Fikce je podle ní nástroj zkoumání světa.
„Viděl jsem dobrodružství a příležitost pracovat kreativně s filmovým jazykem. Okamžitě jsem si sehnal kontakt a Jáchymovi zavolal,“ vzpomíná režisér Tomáš Klein.
Kniha Severka je z 90 procent pravda, říká Špitálníková. „Severka je osmnáctiletá dívka, v Severní Koreji tvořila smetánku a vlastně nikdy nechtěla odejít. V Jižní Koreji byla nešťastná, byla nikým.“
Fyzioterapeut a pedagog Pavel Kolář je i autor publikací jako Labyrint pohybu nebo Posilování stresem. V poslední knize Řeka pod hladinou se ale představuje jako autor románu.
V knize Stanoviště: Na stráži od autora dystopického románu Metro Dmitrije Gluchovského zbyl z Ruska po krátké a kruté občanské válce jen zlomek jeho původní velikosti.
„Moje mladická představa byla, že podstatou života je stát a vydržet. Jenže k tomu, abychom vydrželi, nestačí jen pasivně stát. Proti zlu musíme stát aktivně,“ přiznává spisovatel Johan Harstad.
Literární velikán, ochránce románu, symbol člověka, který bojoval za svobodu a kulturu. Takovými slovy si lidé ve Francii připomínají spisovatele Milana Kunderu, který začátkem týdne zemřel.
Válka a umění si nejsou tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Stejně jako v jiných konfliktech i nyní ukrajinští umělci mají potřebu v textech, obrazech či hudbě zpracovat, čím jejich země prochází.
Celosvětový boom literátovi zajistilo zfilmování díla Tahle země není pro starý (2005), o nějž se zasloužili Joel a Ethan Coenové. Novodobý western obdržel v roce 2008 čtyři Oscary.
Chyť toho králíka je první román bosenské spisovatelky Lany Bastašićové. Vypráví příběh dvou žen, které prožily válku v bývalé Jugoslávii, každá si ji ale pamatuje jinak.
„Kulturní a jazykový kontext, v němž se odehrává Jako v nebi, tak i na zemi a který mě také formoval, je šovinistický a patriarchální. Já jsem velký podporovatel feminismu,“ přiznává Davide Enia.
Aleně Mornštajnové vyšel román Les v domě. „Hrdinka lže, protože je to její obrana vůči vnějšímu světu. Uprostřed lží vyrůstá a považuje je za normu,“ přibližuje spisovatelka.