„Milanovy knihy byly přeložené do více než padesáti jazyků, včetně třeba čínštiny. To jenom dokazuje, že Milan Kundera je nejen Francouzem, mužem z Československa, ale taky světovým občanem,“ podotýká Lang.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus. Hostem je Jack Lang, bývalý francouzský ministr kultury

S Kunderovými se prý naposledy viděl před pár týdny. „Bylo to pro mě velmi dojemné a laskavé setkání i přes to, že Milan byl velmi unavený. Stále je velmi milý a pokud to tak mohu říct, tak i vznešený. Byl jsem s nimi asi hodinu a povídali jsme si,“ popisuje.

Řeč byla o prvních společných setkáních v roce 1981 a schůzkách s bývalým prezidentem Françoisem Mitterandem. On i jeho ministr kultury se vyslovovali pro to, aby Kunderovi bylo uděleno francouzské občanství poté, co byl v roce 1979 zbaven toho československého.

„Každý spisovatel a umělec by měl mít občanství země, kterou si zvolí. Milan si tehdy vybral Francii a Francie měla povinnost mu občanství poskytnout. Byla to moje iniciativa. Jsem internacionalista a nesnáším šovinismus. Francie je otevřenou zemí a všichni umělci a tvůrci by se tady měli cítit jako doma,“ zdůrazňuje Lang.

Mitterrand byl přitom zvolen i díky podpoře francouzských komunistů, jejichž ministři nedlouho poté vstoupili i do vlády.

„Vnitrostátní politika v tom skutečně nehrála žádnou roli. Šlo o kulturní vizi, o otevřenost. Byla to samozřejmě zpráva do všech autoritářských zemí, do všech států, které potlačovaly svobodu. Chtěli jsme dát jasně najevo, že hájíme svobodu, kulturu a umění,“ vysvětluje.

Snídaně s Mitterandem

Lang byl ministrem kultury i v době, kdy Mitterand během své návštěvy v Praze v roce 1988 uspořádal snídani na francouzské ambasádě, které se účastnili disidenti včetně Václava Havla.

„François Mitterand si tehdy kladl podmínky a jednou z nich bylo, aby se snídaně mohl zúčastnit i Václav Havel. Ve svém druhém funkčním období navštívil skoro všechny země v sovětské sféře vlivu. Pokaždé přitom chtěl mluvit s disidenty a intelektuály. Nejen v Praze,“ přibližuje.

Společně s dlouholetým francouzským prezidentem Lang prosazoval vznik evropské konfederace, která se měla zabývat spoluprací v kultuře, vědě a výzkumu.

„Náš projekt ale tehdy neuspěl. Havel a další nám totiž řekli, že zatím nechtějí velkou Evropu, ale že by rádi vstoupili do NATO a do společného evropského trhu. Dnes mě mrzí, že jsme nedokázali prosadit obě věci najednou,“ přiznává bývalý politik.

Kunderu ve svých projevech cituje i současná francouzská hlava státu Emmanuel Macron. Sám spisovatel ale už v roce 1985 odmítl poskytovat rozhovory a veřejně nevystupuje. „Kunderových hlas dnes chybí. Skutečně má hluboce proevropskou vizi. Mým snem byla velká Evropa. Hodně jsem za ni bojoval,“ uzavírá Lang.

Jakou roli podle něj v životě Milana Kundery hraje jeho manželka Věra? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Martin Balucha, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít