Rok 2003: železná opona stojí dál, státy východního bloku řídí všemocné komunistické strany, armáda, milice, tajná policie. To je prostředí dystopického polsko-amerického seriálu 1983 z produkce Netflixu, ve kterém nechybí ani narážky na dnešní Polsko. Jednou ze čtyř režisérek osmidílné série je Agnieszka Hollandová. I když je dosavadní zahraniční kritika vesměs pozitivní, polské publikum přijalo první tuzemskou netflixovou tvorbu dost chladně.

Varšava 6:30 6. prosince 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Osud východoevropských států, včetně Československa, změnily výbuchy ve Varšavě, Gdaňsku a Krakově v březnu 1983. Po teroristických útocích došlo k usmíření Polské sjednocené dělnické strany s katolickou církví, opoziční Solidarita zanikla a nedemokratický režim se udržel.

Varšavská smlouva i Sovětský svaz dál existují, naše část světa je tmavá, všechno je v ní šedivé a smutné. V takovém prostředí se v seriálu 1983 potkávají protirežimní odboj, policejní vyšetřovatel, stranické špičky, armáda v čele s reinkarnací Jozefa Piłsudského (opět) plánujícího převrat i sovětští, američtí a izraelští tajní agenti. Pozoruhodná je také početná vietnamská komunita žijící v Polsku.

Vláda po teroristických útocích vsadila na hospodářství: už v roce 2003 se tak chystá prodat patent na „Traszka“, tedy mobilní telefon s dotykovým displejem. V realitě přitom v té době v Česku bodovaly tlačítkové Nokia 3510i a 3310 a svět si na první iPhone musel ještě čtyři roky počkat.

První reakce ze zahraničí jsou pozitivní

Britský The Guardian zařadil seriál 1983 hned vedle nové série Domku z karet nebo seriálu Narcos: Mexiko, nazývá ho „zajímavostí z Polska“ a připomíná slávu a úspěchy režisérky Agnieszky Hollandové.

Podle americké televize NBC jde o jednu z nejlepších letošních seriálových produkcí v oblasti internetového streamingu.

Britský bulvární The Daily Express pak svým čtenářům připomíná, že k žádným teroristickým útokům ve skutečnosti v Polsku v roce 1983 nedošlo.

Nenaplněná očekávání polských liberálů?

Hvězdně obsazený seriál ale u domácího publika velké nadšení nevzbudil, a to navzdory očekáváním polských liberálních médií, že bude tvrdou kritikou a zrcadlem k současnému Polsku za vlády strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského.

Režisérka Agnieszka Hollandová je totiž dlouhodobou tvrdou kritičkou poměrů, které nastoupily po vítězství strany PiS v parlamentních volbách v roce 2015: mluví o nepotismu, korupci, ohýbání zákonů a antidemokratických postupech vlády.

Satira, která přejmenovala prezidenta. Polské Ucho předsedy zlidovělo v parlamentu i na demonstracích

Číst článek

Když jedna z hlavních postav, inspektor Janów, křičí „Máš svou naivní, zidealizovanou představu práva a spravedlnosti. A co když ti řeknu, že je to iluze?!“, narážka na vládu je evidentní.

Macierewicz i ‚Hepnarová‘

Náhodou nejspíš nebude ani herecké obsazení postavy šéfa tajné služby a ministra obrany – hraje ho herec Wojciech Kalarus, který v populární politické satiře Ucho předsedy brilantně ztvárnil někdejšího (teď již bývalého) ministra obrany Antoniho Macierewicze z PiS. Jednu z hlavních postav, odbojářku Effy, ztvárnila Michalina Olszańska – Čechům známá ze snímku Já, Olga Hepnarová.

Popíchnutím polského diváka je i utopická mapa varšavského metra s desítkami linek, které ostře kontrastují se dvěma nedostačujícími současnými trasami. V metropoli je v roce 2003 také dvojnásobný počet mrakodrapů než dnes.

Seriál si neodpustil ani drastické záběry na potrhané tělo ministra, který zemřel při letecké katastrofě kdesi u Moskvy. To, chtě nechtě, vrací vzpomínky na leteckou katastrofu u Smolenska v roce 2010.

Sama Hollandová ještě před premiérou tvrdila, že by byla ráda, aby lidi brali seriál především jako zábavu. „Psal to Američan, který v Polsku žije snad desátým rokem. Když ten projekt začal vymýšlet, asi netušil, jaké nabere politické konotace,“ řekla režisérka v říjnu pro Aktuálně.cz.

Nuda a dětinské zjednodušování?

Polští novináři vesměs píšou o 1983 jako o nudě. „Až do konce jsem věřil tomu, že se přinejmenším přiblížíme celosvětovému úspěchu, takovému, který se povedl Němcům se seriálem Dark,“ stojí například v recenzi portálu NaEkranie.pl.

Recenze opozičního deníku Gazeta Wyborcza je ještě tvrdší: „Jestli se tvůrci pokusilo o politickou fikci, která má vyplývat ze skutečné polské historie, mohli dát větší váhu realitě, faktům a pravděpodobnosti, a ne stavět na dětinském zjednodušování,“ píše se v recenzi.

„Nejde o žádný politický manifest, je to prostě nepovedený seriál založený na ambiciózních předpokladech a nápadu, ale na také na velmi slabém scénáři,“ naráží dál recenze na autora scénáře, kterým je Američan Joshua Long.

Proti polské kritice se na sociálních sítích krátce po premiéře ohradila sama Agnieszka Hollandová, jedna ze čtyř režisérek seriálu. „Americké kritiky jsou naštěstí suprové. No ale oni se v seriálech nevyznají, viďte? To není naše sladká, hipsterská bublina, do které mě někdo náhodou zařadil,“ napsala režisérka.

Seriál měl premiéru 30. listopadu a je dostupný ve 130 zemích včetně Česka.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít