Nikdo nemůže vědět, co probíhá v životech našich známých za zavřenými dveřmi. Může se tak stát, že vaše sousedka či kolega z práce je v soukromí obětí domácího násilí. Podle výzkumu z roku 2015 se totiž problematika týká každé šesté ženy a dvaadvacátého muže v České republice. Dokument Z lásky nenávist se jim snaží ukázat, že nejsou sami a že má cenu vyhledat pomoc.

Recenze Praha 21:40 20. června 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na výzvu České televize se přihlásilo 250 žen. Tvůrci zhruba 50minutového dokumentu si nakonec vybrali pět z nich, aby na kameru popsaly, co si prožily ve vztahu s bývalým partnerem.

Jejich příběhy začínají veskrze stejně. Byly mladé, zamilované a plné ideálů. Dokonalý partner ale postupem let pomalu začal ukazovat své nejhorší kvality. Nepřešel ovšem rovnou k fyzickému násilí. Jak ve snímku popisuje pětice žen, jejich domácí teror začal jako psychické násilí.

Dokument Co dokáže lež zkoumá informační válku. Na České televizi je to ale marný boj

Číst článek

„Pod jeho nátlakem jsem zhubla na 38 kilo. A pořád jsem se cítila tlustá, protože mi to neustále opakoval. Že jsem nemožná, že se neumím oblékat. Kupoval mi drahé hadříky, jenomže až později jsem uvědomila, že to nebylo pro mě, ale že to bylo proto, aby mě nějakým způsobem prezentoval na veřejnosti," říká v dokumentu Kateřina.

Muži začali izolovat své partnerky od přátel a rodiny, ponižovali je, hrubě jim nadávali a v některých případech se dokonce odhodlávali k znásilňování a ubližování dětem. Dariin manžel jí vytrhával vlasy a při nejmenším konfliktu ji poléval ledovou vodou. Jednou jí dokonce zlomil nos. Jana zase pět let čelila psychickému týrání, které vyústilo v narození mrtvé dcery.

Hra na efekt

Snímek podle jeho režiséra, dominikánského kněze Romualda Štěpána Roba, vznikl především proto, aby pomohl pomáhat. Nestaví se tedy nutně jako instruktáž k tomu, jak obětem domácího násilí pomoct, ale spíše ukazuje hrůzy, kterými si procházejí. Na to, jak je tento trend v Česku stále dost rozšířený, se o něm na veřejnosti totiž příliš nemluví.

Pro oběti domácího násilí, ať už jde o ženy či muže, je navíc typické, že své zážitky tají. Důvodem k tomu může být, že se bojí o sebe či o své děti anebo věří tomu, že si chování svého partnera zaslouží. Vedle osvěty tak mohou autentická svědectví přispět jiným, kteří stále hledají odvahu utéct z domácího pekla.

Stylově napodobuje Z lásky nenávist snímek Šoa z roku 1985, který místo rekonstrukcí, výpovědí historiků a dobových fotografií nabízí čistě autentická a ničím nerušená vyprávění pamětníků. Dokument je tak upřímnější a často i brutálnější v zobrazování diskutovaných motivů. I když třeba nejsou ženy trénované k promlouvání na kameru, jejich výraz a způsob mluvy obohatil film o emoce, kterých by profesionál těžko dosahoval. Tomu napomáhá i originální hudba založená zejména na dramatickém zvuku basy.

Snímek ale není dokonalý. Partnerský život s domácím násilím je pochopitelně mnohem komplikovanější, než dokument ukazuje a film obecně hraje spíše na efekt než na věrohodnost. Řada žen, které si samy prošly týráním, si proto na projekci stěžovala, že Z lásky nenávist nevěnuje tolik pozornosti prvním ukazatelům násilnosti ze strany partnera. V titulcích také zcela chybí informace o tom, kam se mohou oběti domácího násilí obrátit, což by u díla s takto závažnou tematikou měla být samozřejmost.

Nabízí se také výtka, že ve snímku nejsou žádní muži, i když se jich problematika týká možná daleko víc, než si naše společnost dokáže přiznat. Podle Roba je dokument o domácím násilí na mužích v přípravách, a stejně tak i dokument o domácím násilí na seniorech.

Mnohem důležitější je pak ale znepokojivá skutečnost, že film končí pozitivní sekvencí o tom, jak si většina žen našla nové partnery a je konečně šťastná. Statistiky však ukazují, že si velká část týraných žen později bohužel najde opět násilnického partnera. Což potvrzuje i Romuald Štěpán Rob – Kateřina, která v závěru snímku hovoří o tom, jak jsou s novým partnerem konečně rodina, od něj musela po skončení natáčení ze stejných důvodů odejít.

Pokud se i vás nebo vašich blízkých týká problematika domácího násilí, neváhejte kontaktovat linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí na čísle 116 006. Dokument Z lásky nenávist je ke zhlédnutí také na iVysílání České televize.

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít