Cvičení bylo zaměřeno na nácvik „přesných úderů“ v blízkosti ostrova a na blokády a útoky na „námořní cíle“ i pozemní objekty. „Cílem těchto manévrů je otestovat schopnost našich vojáků vést operace,“ uvedla podle agentury AFP v prohlášení čínská armáda.

Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý podle agentury Reuters zaznamenalo 71 čínských vojenských letadel a 13 lodí. Tchajwanská prezidentská kancelář cvičení odsoudila.

„Očividné vojenské provokace Číny nejenže ohrožují mír v Tchajwanském průlivu, ale také podkopávají bezpečnost v celém regionu, jak dokazují cvičení poblíž Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Koreje, Filipín a v oblasti Jihočínského moře,“ napsala na sociální síti X.

Narážela tak na nedávné manévry čínského námořnictva nedaleko Austrálie a Nového Zélandu, na které Peking předem neupozornil a kvůli kterým musely být na poslední chvíli odkloněny některé lety, píše agentura AP.

Peking považuje Tchaj-wan za svou provincii a součást pevninské Číny. Neuznává proto jeho samostatnost, odmítá jakékoli styky zahraničních představitelů s jeho vedením a často pořádá vojenská cvičení v jeho okolí.

Naposledy v polovině března, kdy Peking k ostrovu při rozsáhlých manévrech vyslal množství bezpilotních letounů a lodí. Cvičení bylo podle Číny zaměřeno proti tamnímu prezidentovi Williamu Laiovi.

Ten předtím představil 17bodový plán s cílem posílit národní bezpečnost. Zahrnuje možnost soudit špionážní kauzy vojenskými soudy a zpřísnit imigrační pravidla pro Číňany, kteří žádají o trvalý pobyt na ostrově.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít