Zájem o umělkyně roste. Ceny jejich děl se zvyšují, stále ale zaostáváme za zahraničním trhem
Před pár dny si malířka Toyen, která se narodila na začátku 20. století, připsala další rekord. Její temný surrealistický obraz Tajemství míst získal dražitel za necelých 50 milionů korun – jedná se tak o její nejdráže prodané poválečné dílo. Jak na tom jsou ale další umělkyně – mají sběratelé zájem také o jejich díla?
Ne náhodou letos vybral odborný server ArtPlus na obal své ročenky, která mapuje loňský trh s uměním, obraz Andrey Součkové. Znázorňuje muže mezi okvětními lístky orchideje.
„Je to z několika důvodů. Je to žena-umělkyně, kterým jsme se v letošní ročence chtěli víc věnovat. Poprvé jsme udělali studii, jak vlastně ženy-umělkyně, české umělkyně, jsou prodávané na českých aukcích,“ vysvětluje pro Český rozhlas šéfredaktor webu ArtPlus.cz Jan Stuchlík s tím, že ze statistik záměrně vyjmuli právě Toyen, která, jak se říká, hraje vlastní ligu. Jen loni prodala obrazy za necelých 142 milionů korun.
„Za ní je potom taková propast a ta skupina žen, které se na aukcích loni prodaly, dohromady vygenerovala obrat 44 milionů. Takže tam je vidět, že pořád máme co dohánět i ve vztahu k zahraničí, které řekněme ty ženské umělkyně objevilo dřív a sběratelé je dokážou víc ocenit,“ říká Stuchlík.
Příkladem je obří ocelový pavouk od sochařky Louise Bourgeois, který se loni prodal za téměř 33 milionů dolarů (téměř 770 milionů korun). Známá francouzská umělkyně žila mezi lety 1911 a 2010.
To, že zájem o díla tuzemských autorek roste, potvrzuje i srovnání s rokem 2014, kdy na aukcích vygenerovaly něco málo přes devět milionů korun.
Ostatně dokazuje to podle Jana Stuchlíka i to, že sběratelé jsou už ochotní za díla umělkyň platit milionové sumy.
Loni byl v tomto ohledu nejúspěšnější reliéf od slovenské sochařky českého původu Márie Bartušové za téměř pět milionů korun. Stále se ale ceny děl českých umělkyň pohybují o řád až dva níže než u jejich mužských kolegů.
„Před deseti lety se neprodalo ani jedno dílo české umělkyně za milion korun na aukcích. Loni už to bylo sedm, celkem za sedmnáct milionů korun. Ta křivka je stoupající v posledních třech čtyřech letech. I když se podíváme na průměrnou cenu obrazů nebo dalších děl českých umělkyň, tak ty průměrné ceny v posledních deseti letech rostou,“ přibližuje Stuchlík.
Jedním z důvodů je i to, že většina těchto autorek spadá do kategorie poválečného umění.
„Loni za veškerá díla poválečného umění sběratelé utratili už třetinu celkového obratu na sálových aukcích,“ dodává Stuchlík.
Co se týče současných umělkyň, mezi nejúspěšnější patří podle Art Indexu JNT banky Eva Koťátková, Kateřina Šedá nebo Anna Hulačová. Celkem je v horní stovce zastoupeno 35 procent žen.
