Obří zachráněná socha Vozmistryně z brněnského nádraží nově leží na lopatkách v muzejním depozitáři
Brněnští muzejníci zachránili před zničením víc než 3,5metrovou sochu Vozmistryně. Stávala ještě se sochou Topiče od 50. let na hlavním vlakovém nádraží. Socialistické bronzově natřené výtvory později zmizely. Topič zřejmě definitivně. Vozmistryni ale pracovníci Muzea města Brna zachránili a stala se tak největší sochou v jeho sbírkách.
„Já jsem je zažil na vlastní oči jako malé dítě ve vstupní hale a myslel jsem si, že jsou bronzové. Působily monumentálně, strašidelně. A když se ozval hlas z amplionu, tak jsem si myslel, že to mluví ty hrozivé bronzové sochy,“ vzpomíná vedoucí muzejní Galerie města Brna Robert Janás.
Vozmistryně a Topič, dvě sochy z 50. let za socialismu zdobily brněnské hlavní vlakové nádraží. Později zmizely. Topič se nikdy nenašel, ale Vozmistryni se podařilo zachránit pracovníkům Muzea města Brna. Poslechněte si reportáž
„Ty sochy zdobily výklenky nad pokladnami. Jsou z roku 1954,“ dodává. Autorem soch je jeden z nejvýznamnějších brněnských sochařů socialismu Miloš Axman. Vozmistryně nebo také trochu hanlivě „koloťučka“ v ruce drží kladivo na technologickou kontrolu vlaků. Těžko říct, jestli takovou práci v Brně někdy žena zastávala.
„Socialistický režim byl spojený s tím, že se mluvilo o emancipaci ženy. Bylo ideální, aby se žena nejen starala o rodinu, ale chodila i pracovat. A pro sochařské ztvárnění asi byla lepší vozmistryně než topička,“ připomíná Janás druhou, zřejmě ztracenou sochu.
Vozmistryně byla poslední roky skrytá v prostorách královopolského nádraží, které teď železničáři přestavují. Ještě před jeho demolicí se ale Správa železnic ozvala Muzeu města Brna, jestli o sochu nemá zájem.
Jel pro ni správce depozitáře Lumír Seifert. „Museli jsme vybourat příčku, která před sochou byla přistavená. Bylo nás tam šest lidí, což mě překvapilo, že stačilo, ale ta socha je dutá, takže jsme ji vynesli ven a na vozíku pak naložili do auta,“ říká Seifert.
Nový depozitář
Socha má bronzový nátěr, ale je sádrová. A místy oprýskaná. Leží teď na zemi v jedné místnosti depozitáře. Vozmistryně je zatím posledním exponátem, který do depozitáře přibyl. Sklad sbírkových předmětů funguje ve starém domě za nemocnicí ve Vyškově, kam musí muzejníci z Brna dojíždět. Budova je ve špatném stavu a vedení muzea roky řeší, co s ní. Ředitel Zbyněk Šolc teď věří, že do pár let vznikne nový depozitář přímo v Brně.
„V Černovicích je velký pozemek, který slouží jako deponie Brněnských komunikacím. Do budoucna by tam mohl vzniknout centrální bod pro kulturní instituce, který by mohl sloužit pro prezentování, pro otevřené depozitáře a pro ukázku muzeálních, ale i divadelních správců,“ nastiňuje plány ředitel muzea.
Obří depozitář, kam by se pohodlně vešla i víc než 3,5 metru vysoká Vozmistryně, by využívalo jak muzeum, tak i Národní divadlo Brno a Centrum experimentálního divadla. Sloužil by nejen k uložení exponátů nebo kulis, ale i k jejich opravě či restaurování. Ředitelé institucí teď řeší, jak na stavbu najít potřebné peníze a nápad posunout blíž k uskutečnění.
