Někdy maluji i 24 hodin. Když skončil Zelený Raoul, celý den zvonil telefon, vzpomíná kreslíř Mareš
Karikaturista, kreslíř a malíř Štěpán Mareš 28 let maloval Zeleného Raoula, provokoval a komentoval dění české politiky na stránkách časopisu Reflex. Teď má výstavu v galerii Tančící dům – až do 25. září tam jsou k vidění jeho kresby a malby, z nichž některé čelily žalobě nebo pobouření společnosti. „Po roce nám chodily stovky dopisů, pohledů, nikoho nás nenapadlo, že to budeme dělat dalších 28 let,“ vzpomíná Štěpán Mareš.
Vzpomeneš si, jak jsi v roce 1996 seděl společně s Danem Hrubým a Milanem Tesařem, měli jste za sebou rok Zeleného Raoula a říkali jste si – tohle nebudeme dělat do padesáti?
Bylo to na konci roku 1995, kdy vyšla 52. stránka Zeleného Raoula, a říkali jsme si, že to bylo fajn a zase někdy příště. A přišel pan šéfredaktor a říkal, že reakcí za poslední rok bylo tolik negativních i pozitivních – byly to stovky dopisů –, a tak rozhodl, že by bylo dobré v politické satiře pokračovat ještě alespoň rok.
Lidé mě vnímají jako toho, co kreslí ty kresbičky s bublinami. V Tančícím domě visí oleje na plátně, portréty, knižní ilustrace, plakáty..., popisuje svou výstavu Štěpán Mareš
Nikoho nás nenapadlo, že uplyne 28 let a my to ještě pořád budeme dělat. Byť to už před necelým rokem skončilo.
Když to skončilo, kolik lidí ti volalo, že je to mrzí?
Byl jsem na prodloužený víkend v Bruselu, chodili jsme a koukali po galeriích, najednou přišel mail a byl konec. A nikdy bych to neodhadoval – od rána do rána zvonil telefon, přicházely mi emaily. A to od nejrůznějších lidí, doktorů, politiků, napříč stranami.
Musíš mít vlastně spoustu politiků v mobilu, máš číslo třeba na Miloše Zemana, Andreje Babiše?
Mám, ale moc se tím nechlubím. Nikdy jsem toho nezneužíval, ale shodou okolností jsem se s těmi lidmi někde, někdy za těch prakticky 30 let profesionální práce, setkal, ať už někde na vernisážích, besedách. Člověk si tam někdy vymění kontakt.
Ale vážil jsem si, že třeba zavolá neznámý člověk, běžní čtenáři, kterým to začalo vadit. A já jsem si toho ohromně vážil, protože tito lidé jsou ti čtenáři.
Maluje i 24 hodin
Jsem ráda, že v Tančícím domě je retrospektivní malíř, protože lidé si myslí, že Štěpán Mareš je ten karikaturista, ale ty jsi mnohem víc než to. Zajímal by mě vesmír v tvé hlavě, který přenášíš na plátna…
Spousta lidí mě vnímá po tolika letech kreslení satiry jako toho, co kreslí ty kresbičky s bublinami. Ale v Tančícím domě, když tam člověk přijde, uvidí oleje na plátně, akryly, portréty, komiksy, karikatury, knižní ilustrace, plakáty.
A můj malířský vnitřní vesmír? Stačí jít po chodníku a dívat se na praskliny, stačí se podívat do mraků, jak se proměňují, podívat se na lidi, kteří jdou po chodníku. Inspirace je všudypřítomná.
Proč končí Zelený Raoul? Nevíme, po 28 letech přišel e-mail, říká kreslíř Mareš. Pokračovat jinde nebude
Číst článek
Když si teď sednu a mám v hlavě několik nápadů, jsem schopný ve tři hodiny ráno vstát, přijít k obrazu a tak dlouho u toho sedět, než jsem spokojený, i kdyby bylo třeba 11 hodin dopoledne a byl jsem nevyspalý. V tomhle se snažím být perfekcionista.
Co je krásné a co ošklivé v tvém podání?
Politické komiksy, co jsem dělal a dělávám, to jsou vlastně komiksy na objednávku podle scénářů, je to podle někoho, kdo scénář píše. Ale i ti scenáristi si to necucají z prstu, vždycky reagují na to, co se skutečně stalo. Není to provokace za každou cenu, že třeba teď musíme urazit prezidenta Zemana, tak ho urazíme. Musí se teprve něco provést, a pak se na to reaguje v komiksu. A co se týká volné tvorby, tak to je naprostá svoboda myšlenek, to, co člověku proudí v hlavě – krásná auta, krásný ženský, krásná příroda.
Teď pokračuješ v komiksové tvorbě, máš nějakou tvorbu na zakázku, a pak má člověk nutkání malovat. Maluješ denně?
Každý den, svátky, pátky, soboty, neděle, narozeniny, Vánoce, dřív jsem malovával 12 hodin denně, dneska to je takových devět hodin. Nutkání tam je ohromné, včetně noci. Ve čtyři ráno se vzbudím a jedu až do čtyř hodin do rána do druhého dne, to je 24 hodin v kuse. I doktoři mi říkali – pozor, to není moc bezpečné.
Co všechno je k vidění na retrospektivní výstavě karikaturisty a malíře Štěpána Mareše v Tančícím domě v Praze? Poslechněte si celého Hosta Lucie Výborné v audiu v úvodu článku.
