Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana umí i ilustrace a zvukové knihy
Podpořit děti i dospělé se zrakovým postižením je možné až do soboty. Výtěžek kampaně Kniha ti sluší, jde právě na pomoc nevidomým. Ti se sami ke knihám dostávají složitěji než jiní čtenáři. Nejvíc jim s tím pomáhá pražská Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana.
V rozlehlé místnosti se ozývají nejrůznější rány a vrčení. Prostor zaplňují stroje všeho druhu. Ten hlavní neúnavně chrlí metry bílého papíru s drobnými výstupky - budou z nich knihy v Braillově písmu.
„Na této velkokapacitní tiskárně se tisknou učebnice, knihy, hudebniny,“ ukazuje František Bláha, vedoucí výrobně-technického úseku, velikou hučící tiskárnu.
Knihovnu a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze navštívila s mikrofonem Klára Fleyberková
Do ní se soubory posílají přímo z počítače. Některé texty vznikají i postaru. Tiskem přes matrice, tedy pomocí kovových destiček s vyraženými znaky, které se pak otisknou do papíru. Příprava je ale u obou postupů stejná.
„Text se přepíše do určitého formátu, používáme slepecký formát, který je o 4 centimetry větší než A4,“ vysvětluje Bláha.
I když se text převede do Braillova písma a vytiskne, ještě není vyhráno. Pak nastoupí korektoři, kteří celou knihu musí přečíst. Jako třeba nevidomý pan Petr Gregor.
„Když objevím chybu, zapíšu si číslo stránky a řádek. Napíšu si to v původním znění i tak, jak to má být.“
Některé knihy jsou navíc doplněné i ilustracemi. „To je v podstatě umělecké dílo – je to matrice. Musí se zakreslit, vrstvit, zahlazovat hrany,“ vysvětluje František Bláha.
Nevidomí si tak na speciálních fóliích mohou osahat třeba lokomotivu nebo mapu světa. Od roku 1960 navíc tiskárna vyrábí i zvukové nosiče, jak říká její ředitel Bohdan Roule:
„V současnosti pracují v KT tři zvuková studia. Za rok jsme schopni natočit asi 2 tisíce čistého času nahrávky, což je přibližně kolem 160 titulů zvukových knih.“
Ty i dalších asi 6 tisíc titulů knih si mohou nevidomí půjčit ve zdejší knihovně.
