Poláci si nehrají jako čeští běžkaři na závodníky, berou to jako odpočinkovou turistiku, žádné blýskavé kombinézy nebo svítivé dresy a ve stopě spíš našlapují, než jedou.
„Určitě chci, aby Šarlotka vyrostla jako běžné dítě, které si musí rozbít kolínka,“ popisuje nevidomá Alena Terezie Vítek, zatímco si její dcera hraje na hřišti.
Alena s Šarlotou si na nový režim spojený třeba s pravidelným vstáváním zvykají postupně. „Snažím se, abychom si ten režim zajely. A hlavně abychom se ho naučily kvůli nám samotným,“ říká Alena.
„Než jsem šla do první třídy, nepociťovala jsem, že mám doma něco jinak. První tři roky na základní škole se mi ale spolužáci posmívali a zažila jsem i fyzické ubližování,“ popisuje Jana.
„Když vybírá byt nevidomý člověk, který to město vůbec nezná, tak ty nástrahy a výhody poznává až za provozu,“ přibližuje nevidomá Alena v seriálu Mámou potmě strasti při stěhování do nového města.
„Setkala jsem se s komentářem, že jsem sobecká, že jsem si ve svém zdravotním stavu pořídila dítě, které se o mě pak postará,“ přibližuje některé poznámky lidí nevidomá Alena Terezie Vítek.
„Šarlotko, kdo se to tu zase odkopal? Bude ti zima. Pojď ke mně, pojď,“ říká dceři na podzim 2019 po propuštění z porodnice nevidomá Alena. Na dítě opatrně sahá prsty a pak ho zvedá do náruče.
Linda Luksa pracuje jako trenérka vodicích psů pro nevidomé. „Je to odměňující, protože zkvalitňujete lidem život,“ říká v rámci seriálu Narozeni do svobody o mladých inspirativních lidech.
Jaroslava Svobodu zajímalo umění už od malička. Střední škola ho přivedla k haptickým modelům pro nevidomé a tímto způsobem vytvořil například kopii Závišova kříže či bustu Járy Cimrmana.
Jako by si na ní pochutnali moli. Tak vypadá sítnice lidí, kteří mají vzácnou Stargardtovu chorobu. Trpí jí až 1000 pacientů v Česku. Vědci zjišťují, zda by pacientům nepomohla genová terapie.
Motto koncertu je tentokrát „Spolu přes překážky“ a benefiční akce se koná v Chuchle Areně v Praze. Koncert přináší osm hudebních duetů spolu s příběhy podpořených jednotlivců a organizací.
Před devíti lety se setkala s depresí, to pro Xenii byly hodně náročné časy. Pak se rozhodla, že na sobě bude pracovat. Xenie o svém životě a o výrobě vonných mýdel bloguje na sociálních sítích.
Náročné najít vhodného lektora. „My jsme nejdřív oslovili městskou policii, ale tam instruktoři řekli, že to nedokáží, uvedla Dagmar Vokálová z Tyflocentra Karlovy Vary.
„Postupně během pěti let jsem přicházel o zrak, až přišel jeden den, kdy jsem se probudil, viděl jsem šedivo a už jsem neviděl skoro vůbec nic. Mám zbytkový světlocit,“ popisuje Vaněk.
„Seriál má podtitul Co nevíme o svých dětech, a právě tajemství dětí, co si říkat, co si neříkat, co by rodiče měli vědět, co by asi už nechtěli vědět,“ říká Tomas Sean Pšenička
Nasadit čelovku, běžecké boty a úsměv, protože spíš než o závod jde na Nočním běhu pro Světlušku hlavně o dobrou věc. Ve čtvrtek se sešlo v pražské Stromovce skoro 4500 tisíce lidí.
V Brně vytipovali na 150 bariér, které lidem se smyslovým postižením komplikují cesty hromadnou dopravou. Nevidomým chybí některé informace ve zvuku, neslyšící se varování často nedozví pomocí textu.
Pohyb po MHD může být matoucí i pro vidící lidi. Pro nevidomé je ale ještě nebezpečnější, zvlášť v momentě, kdy je před nimi nečekaná překážka. A ani komunikace s dopravním podnikem není snadná.
Oceněnou Šachovou hru, která klade velký důraz na využití zvuku jako herní mechaniky, si zájemci mohou nainstalovat a bezplatně zahrát na mobilních telefonech.
Pracuje v oboru fyzioterapie skoro čtyřicet let. „Ta práce mě hodně baví a taky ráda naslouchám. Lidé přijdou nejen s bolestmi zad, ale i s psychickými potížemi a já jim dělám vrbu.“
„Je to zase o něco větší částka, kterou dárci Světlušce letos poslali, než v loňském roce. A my moc děkujeme za tento empatický přístup našich dárců,“ vzkázala šéfka nadačního fondu Drastichová.
„V našem případě tomu říkáme audiohra nebo interaktivní rozhlasový příběh. Posloucháte rozhlasovou hru a svými interakcemi ovlivňujete, jak se příběh bude dál odehrávat,“ vysvětlit herní designér.
„Důležité je, aby zrakově postižené dítě zažívalo odmalička spontánní pohyb,“ říká zakladatelka neziskové organizace Rozhledna a lektorka zrakově postižených Pavla Kovaříková.
Kateřina má malého syna a alespoň jednou týdně jí přichází pomoci kamarádka Jana. Kontroluje třeba, jak chlapec tvoří a jestli jsou drobná zranění tak povrchová, jak se to Kateřina zdá pohmatu.
Organizace Okamžik koordinuje kolem 150 dobrovolníků, kteří ročně pomůžou zhruba stejnému počtu klientů, ať už při trávení volného času, nebo při praktických věcech, jako návštěva lékaře nebo úřadu.
Koncert odvysílají živě Radiožurnál a ČT1 ve 21.20. Během koncertu bude možné podpořit Světlušku odesláním dárcovské SMS, přispět online přes web svitimstale.cz nebo prostřednictvím QR platby.