Palladium země české a dalších osm artefaktů se stalo národní kulturní památkou
K národním kulturním památkám se 1. ledna připojuje devět významných předmětů české historie. Například starodávný zpěvník nazvaný Žlutický kancionál, astronomické hodiny Engelberta Seigeho, gotická oltářní křídla z kostela v Roudníkách nebo slavné Palladium země české.
Podle jedné z legend přivezli drobný kovový reliéf Madony s dítětem zvaný Palladium Cyril s Metodějem. Dali ho svaté Ludmile, která jej předala svatému Václavovi.
„Václav ho pak svěřil Podivenovi, který Palladium ukryl pod kořeny stromu, a za časů krále Vladislava z rodu Přemyslovců bylo znovu objeveno,“ dokončuje legendu historik umění Jan Royt z Univerzity Karlovy.
Dodnes ale historici s jistotou nevědí, jak se na našem území Palladium vlastně ocitlo. Originál je nyní uložen v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Po staletí prý funguje jako ochrana české země.
I proto se teď vláda rozhodla na oplátku Palladium ochránit a prohlásila jej národní kulturní památkou. Stejně jako třeba gotický obraz Madona z Veveří.
„Je spojovaná s okruhem Mistra vyšebrodského oltáře. Malíře, který působil před polovinou 14. století. Možná, že tuto Madonu mohl objednat coby markrabě moravský Karel IV.,“ říká Jan Royt.
Kulturních památek jsou desítky tisíc
Zaslouženě se k více než třem stovkám vzácných předmětů přidal i Vyšebrodský cyklus od stejného autora nebo zdobená truhla zvaná Šlikovská šperkovnice. O tom, že se stanou národními kulturními památkami, pomohli rozhodnout i znalci.
„Existuje komise, kde sedí odborníci z památkové péče, historici umění, historici, kteří mají podněty, nebo mohou sami navrhovat. Národní kulturní památka má ale také zvláštní režim. Je tam třeba omezená možnost s ní disponovat,“ vysvětluje kunsthistorik Royt.
Na národní kulturní památky se totiž vztahuje ještě vyšší ochrana než na kulturní památky. Proto je národních kulturních památek jen 306, zatímco kulturní památky se počítají na desetitisíce.
