Humanizované myši mají ve svém organismu funkční lidské geny, buňky, tkáně nebo orgány. Tato zvířata posunula možnosti testování léků a výzkumu některých lidských onemocnění o velký krok kupředu. Zvláště významné by mohly být myši s humanizovanými játry, které až dosud vznikaly transplantací buněk. Vědci vzali myš s utlumeným imunitním systémem a do poraněných jater jí vstříkli lidské jaterní buňky neboli hepatocyty. Lidské buňky v myších játrech však přežívaly různě dlouho a jejich populace byla příliš variabilní, takže metoda nesplnila očekávání.

Tým vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) se proto vydal jiným směrem. Vytvořil jen 20 mm dlouhá umělá játra, která transplantoval normálním myším. Po zákroku myši vykazovaly známky fungujícího jaterního metabolismu a vytvářely stejné metabolity a proteiny jako člověk. Základem tohoto úspěchu je podle vědců stabilní umělý orgán, který vznikl z několika typů buněk.

Lidským hepatocytům, které jsou zodpovědné za jaterní funkce, vytvořily vhodné prostředí myší fibroblasty, které jsou základní složkou vazivové tkáně. Lidské endoteliální buňky zase dodaly chemické signály, které hepatocyty potřebují k vykonávání své funkce. Buněčnou kulturu vědci zabudovali do plastikového „lešení”. Tím vznikla miniaturní lidská játra, která mohla být transplantována přímo do myšího tělíčka.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít