Enzym pojmenovaný PTP1B už vědci znali, novinkou je to, že se podařilo popsat jeho roli při vývoji kmenových buněk.

„Rozhoduje o tom, zda buňky, které jsou v tomto stádiu jaksi univerzální a schopné vytvořit jakékoli buněčné typy dospělého těla, vezmou směr neurodiferenciační – to znamená, že se z nich stane mozek a celá nervová soustava, nebo opačný směr, kterým jsou měkké tkáně,“ přiblížil vedoucí výzkumu kmenových buněk Petr Dvořák, přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Poznatek by mohl znamenat posun v buněčné terapii. Jak podotkl profesor Dvořák, znalost mechanismu je zásadní, následně se dá s enzymem manipulovat.

„Pokud je to enzym, tam rozhoduje funkce. A my tu funkci můžeme buď zvýšit, nebo snížit, potlačit. A to, jestli ji zvýšíme, nebo snížíme, rozhoduje, jestli z embryonálních kmenových buněk dostaneme krásné buňky svalu anebo nervu,“ řekl Dvořák.

Takto vzniklé buňky by mohly najít využití třeba při léčbě neurodegenerativních onemocnění. Jak zmínil profesor Dvořák, je pro tuto léčbu důležité získat dostatek čistých, stoprocentně diferencovaných buněk.

„A toto nám pomůže k tomu, že se k tomuto dostaneme a budeme mít transplantační štěp skutečně uplatnitelný ve skutečné terapii,“ vysvětlil Dvořák.

Ten také připomněl, že se léčba s využitím kmenových buněk používá už desítky let, například při léčbě leukémie. Tam však jde v podstatě o empirické pozorování.

„Pokud se dostáváme do oblasti embryonálních kmenových buněk nebo nověji do těch vyrobených genetickou cestou, tam je to samozřejmě podstatně vzdálenější. Existují první klinické zkoušky, začátky, kdy se zjišťuje, zda to nepoškozuje organismus a vezme to ještě několik let. Ale cesta je to nastoupená,“ dodal Dvořák.

Vladan Dokoupil, Martin Křížek, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít