Chtěl modernizovat Sovětský svaz i jeho satelity, tzv. přestavba ale nakonec nabrala úplně jiný směr. Dnes se věku 83 let dožívá první a zároveň i poslední sovětský prezident Michail Sergejevič Gorbačov, který si možná více sympatií získal v zahraničí než v rodném Rusku.

3:29 2. března 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po smrti Konstantina Černěnka v březnu roku 1985 hledali členové politbyra do vedení někoho mladého a vsadili právě na vzdělaného právníka, agronoma Gorbačova, který léta vedl rodný Stavropolský kraj.

Už na prvních setkáních s lidmi šokoval slovy o potřebě soukromé iniciativy v zemědělství a průmyslu.

V zahraničí si získal osobní sympatie britské premiérky Thatcherové nebo amerického prezidenta Reagana, který se ovšem od začátku řídil zásadou: důvěřuj, ale prověřuj.

I přes tuto nedůvěru se Spojené státy i Sovětský svaz dohodly na jaderném odzbrojení a Gorbačov za tento počin získal Nobelovu cenu míru.

Doma se ale mezitím probralo ultrakonzervativní křídlo strany a v srpnu roku 1991 se pokusilo Gorbačova svrhnout.

Tehdy se Gorbačov poprvé jasně vyslovil proti totalitarismu. Pokus o puč sice nevyšel, ale do popředí se dostal energický populista Boris Jelcin. Zlomenému Gorbačovovi nezbývalo než ohlásit zánik Sovětského svazu.

V 90. letech se Michail Gorbačov neúspěšně pokusil obnovit ruskou sociální demokracii. Po smrti své ženy v roce 1999 se stáhnul do ústraní.

V posledních letech ale opět začal objevovat na veřejnosti a to sice jako kritik autoritářských metod prezidenta Vladimira Putina.

Martin Dorazín, Anna Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít