Unesené syrské jeptišky z kláštera nedaleko Damašku jsou na svobodě
Třináct syrských řádových sester unesených v prosinci islamistickými ozbrojenci z kláštera v obci Maalúla se vrátilo v pořádku do Damašku. Spolu s nimi džihádisté předali další tři civilní pracovnice kláštera. Syrská vláda výměnou za to propustí z vězení asi 150 manželek povstalců. Na dojednání výměny se podílely libanonské a katarské tajné služby.
„Díky bohu jsou celkové v dobrém zdravotním stavu. Přivedli jsme lékaře, aby je prohlédl a všechny jsou v pořádku. Sestry, které musely užívat léky, je užívaly po celou dobu. Člověk, v jehož domě ve městě Jabrúd byly držené, jim nosil všechno, co potřebovaly, včetně léků,“ hodnotí stav sester syrský řecko-ortodoxní Luka al-Chúrí.
To, že s jeptiškami bylo zacházeno slušně, dokládá i videozáznam pořízený krátce po únosu.
„Je nás tu třináct sester a tři civilní pracovnice, takže žádná nechybí. Nikoho z nás nikdo nezabil. Sedíme tu v luxusní vile a očekáváme, že za dva dny nás pustí,“ říkala na videozáznamu jedna z jeptišek.
Podrobnosti o propuštění syrských řádových sester přináší blízkovýchodní zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Dva dny se nakonec protáhly na více než tři měsíce. Média nakloněná opozici tvrdila, že povstalci jeptišky ukryli před střelbou, která se v okolí kláštera rozpoutala.
Později se ale množily zprávy o jejich únosu za účelem výměny zajatců, což se nakonec také potvrdilo. Syrská vláda slíbila, že výměnou za řádové sestry propustí 150 žen z řad povstaleckých skupin.
Výměna zajatců neproběhla přímo, zprostředkovaly ji tajné služby Libanonu a Kataru. I kvůli tomu se to muselo provést přes území Libanonu.
Řádové sestry tam byly převezeny přes hory města Jabrúd, které je stále pod nadvládou povstalců, a na libanonském území byly předány tamním tajným službám. Ty je přes jiný hraniční přechod dostaly zpět do Sýrie, do rukou syrského režimu.
Podobných šťastných konců je v syrské občanské válce ale málo. I v samotném Damašku se například používají takřka středověké válečné taktiky vyhladovění. Lidskoprávní organizace Amnesty International vydala zprávu, podle které ve čtvrti Jarmúk zemřelo za poslední měsíce hlady téměř 130 lidí.
Před začátkem občanské války žilo Jarmúku 200 tisíc lidí. Postupně se tam stáhli bojovníci opozice, což byl důvod, proč syrská armáda celou čtvrť obklíčila. Dnes je tam už asi rok uvězněno přibližně 20 tisíc obyvatel.
Podle informací Amnesty International je 60 procent z obklíčených lidí podvyživených. Měsíce už neviděli ovoce ani zeleninu a ze zoufalství se údajně živí potulnými kočkami a psy. Nátlak OSN na uvolnění podobných blokád je zatím neúčinný.
