Opozice má podmínky, za jakých podpoří služební zákon. Jinak přijdou obstrukce
V Poslanecké sněmovně začal boj o služební zákon. Podle koalice na něm závisí, zda bude Česko moci čerpat dotace z Evropské unie. Opozice s jeho současnou podobou ale nesouhlasí, ODS a TOP 09 chtějí schválení normy zabránit obstrukcemi. Kabinetu však nabídli čtyři podmínky, za jakých jsou schopny návrh podpořit.
Opoziční strany například požadují, aby zákon chránil jen úředníky, kteří ve státní správě pracují déle než čtyři roky.
Chtějí také zachovat pozice náměstků na ministerstvech v podobě, která je dnes. Navíc státní služba má být na všech úrovních otevřená i pro lidi zvenčí.
V Poslanecké sněmovně sleduje jednání o služebním zákoně reportérka Lenka Jansová
Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se jedná o výběr z asi 60 pozměňovacích návrhů, které opozice k současnému návrhu služebního zákona má.
Nejdůležitějším požadavkem ze čtveřice je zrušení Generálního ředitelství státní správy, tedy aby byl ze zákona vypuštěn post takzvaného superúředníka. To ale ministr pro legislativu a lidská práva za ČSSD Jiří Dienstbier odmítá:
„Jsme ochotni jednat s opozicí dále, ale nejsme ochotni přistoupit na zrušení generálního ředitelství. Kdo ho chce zrušit, jen dokazuje, že chce zpolitizovanou státní správu.“
Když ne podmínky, tak obstrukce
Opoziční strany nicméně na svých podmínkách trvají. Kalousek doslova řekl, že "buď vláda podmínky splní, nebo zákon nebude". Proto i dnešní schůzka politických špiček většiny parlamentních stran o odblokování jednání skončila bez výsledku.
A právě v případě, že vláda podmínkám ODS a TOP 09 nevyhoví, mají obě strany velmi pečlivě připravenou obstrukční strategii.
Průzkum pro ČRo: Češi příliš nevěří, že služební zákon zkvalitní státní správu
Číst článek
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura po schůzce u šéfa sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD sice řekl, že ještě dnes by mělo skončit druhé čtení služebního zákona. Opozice je nicméně připravená třeba i několik měsíců blokovat normu ve třetím čtení.
„Rozhodli jsme, že neumožníme třetí čtení jindy než v zákonem definovaných termínech, to znamená ve středu a v pátek mezi 9. a 14. hodinou. A dokud nedospějeme k politické dohodě garantované předsedou vlády, tak neumožníme ani hlasování ve třetím čtení,“ přiblížil Stanjura.
Služební zákon má vést ke zkvalitnění a odpolitizování státní správy. Zavádí mimo jiné funkci takzvaného superúředníka, tedy generálního ředitele státní služby. Jeho úřad by měl dohlížet na to, aby se při každé výměně ministrů neměnili i vrcholní úředníci. Zpřísnit by se mělo také obsazování úřednických postů ve státní správě. Zájemce bude muset projít veřejným výběrovým řízením, jehož součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
Místopředseda sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL v této souvislosti připustil, že přestože mají opoziční strany ve sněmovně pouze 42 poslanců, jednací řád skutečně dává možnost jednání o služebním zákonu blokovat hodně dlouho:
„Vláda je vydírána TOP 09 a ODS. Budeme muset jednat, pokusíme se najít nějaké řešení, existuje-li. Osobně počkám, až se setkáme i s opozicí.“
Pokud by vláda přistoupila na podmínky opozice, vznikne podle něj zcela nová norma. Opět zmiňuje propírané zrušení Generálního ředitelství státní správy:
„Není možné předbíhat diskuzi, je ale potřeba říct, že zrušením generálního ředitelství padá konstrukce celého zákona.“
Hra o dotace
Další věcí, která se opozici na služebním zákonu nelíbí, je údajně zbytečná rychlost, s jakou se kabinet snaží normu prosadit.
Česko by podle Miroslava Kalouska nemělo přijímat návrh služebního zákona urychleně, pokud by tím utrpěla jeho kvalita. Odvolává se na dopis od Evropské komise, který nedávno dostala vláda.
O podobě a projednávání služebního zákona diskutovali ministr pro legislativu a lidská práva, sociální demokrat Jiří Dienstbier a první místopředseda TOP 09, poslanec Miroslav Kalousek
Že Evropské komise takové stanovisko české vládě poslala, připouští i ministr Dienstbier.
„Píše, že vítá závazek vlády přijmout zákon s účinností k 1. lednu 2015, ale že jí samozřejmě záleží především na kvalitě,“ upřesňuje však s tím, že vláda má v rukou i jiný unijní dokument související se služebním zákonem.
Konkrétně je to podle Dienstbiera návrh dohody o partnerství, kde už se mluví o případném postihu při schvalování operačních programů, pokud by Česká republika k Novému roku služební zákon nepřijala.
„Před naší návštěvou minulý týden v Bruselu nám komise dokonce hrozila, že nám neschválí ani onu dohodu o partnerství předtím, než bude schválen služební zákon. Teď už je to z její strany ústupek,“ uvádí.
Nemůžeme riskovat. Od 1. ledna 2015 máme mít služební zákon, tvrdí Věra Jourová
Číst článek
Nic to nemění na přesvědčení opozice, že evropské dotace ohroženy nejsou a že současný vládní návrh služebního zákona je “paskvil“.
„Evropská unie po nás chce fungující, nestrannou a profesionální státní správu. Nenechá se opít paskvilem. Evropská komise zdůrazňuje, že rychlost nemůže mít přednost před kvalitou. Já doufám, že zdravý rozum zvítězí a že v září budeme moct prohlasovat společný zákon,“ věří Kalousek.
Česká republika je poslední země Evropské unie, která služební zákon nemá. Právě jeho zavedením podmínila Evropská komise čerpání evropských dotací. I proto odboráři a zaměstnavatelé přijetí služebního zákona podpořili.
Schválením služebního zákona navíc podmínil prezident Miloš Zeman to, že jmenuje Sobotkovu vládu. A i koaliční špičky slibovaly, že to je pro ně priorita.
